Polsko zvažuje kvůli ČR a Slovensku výstavbu dalšího zařízení na příjem LNG

30.05.2022 13:41 | Zprávy

Polsko by mohlo vybudovat ještě jedno plovoucí zařízení na příjem zkapalněného zemního plynu (LNG), které by stálo vedle toho, které už Varšava plánuje u Gdaňsku. Řekla to ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Polsko podle ní výstavbu zvažuje proto, že značný zájem o nákup LNG má Česká republika a Slovensko. Obě tyto země se snaží co nejrychleji zbavit závislosti na zemním plynu z Ruska.

 Polsko zvažuje kvůli ČR a Slovensku výstavbu dalšího zařízení na příjem LNG
Foto: pixabay.com
Popisek: Těžba zemního plynu - ilustrační foto

Česká republika a Slovensko hledají alternativní dodávky surovin, aby je mohly přestat odebírat z Ruska. Slovenská státní plynárenská společnost SPP uzavřela smlouvy na nákup takového množství LNG a zemního plynu z Norska, aby Slovensko těmito dodávkami do konce příštího roku pokrylo asi 65 procent své spotřeby.

Polsko má už teď v plánu výstavbu plovoucího zařízení na uskladnění LNG a jeho přeměnu zpět do plynného stavu. Toto zařízení, označované anglickou zkratkou FSRU (Floating Storage and Regasification Unit) bude stát u Gdaňsku na pobřeží Baltského moře. Kapacita pro přeměnu zpět na plynný stav bude činit šest miliard metrů krychlových plynu ročně. Se zprovozněním Varšava počítá v roce 2026. Polsko má už teď jeden terminál na LNG s kapacitou 6,2 miliardy metrů krychlových, uvedla agentura Reuters.

„Můžeme posoudit různé možnosti. Mohli bychom otevřít další zařízení FSRU a pronajmout další plavidlo, to by ale bylo na zodpovědnosti našich partnerů,“ řekla Moskwová serveru BiznesAlert.

Polsko podle ministryně chce, aby zařízení FSRU bylo součástí unijního plánu nazvaného REPowerEU, jehož cílem je ukončit v unii nákup energií z Ruska. Moskwová řekla, že kapacita zařízení k přeměně LNG zpět do plynného skupenství by mohla činit šest nebo 12 miliard metrů krychlových, záležet bude na zájmu v sousedních zemích.

Ministryně také poznamenala, že Polsko nepotřebuje mimořádnou daň, aby mohlo část výrazně vyšších zisků energetických firem přerozdělovat spotřebitelům, a kompenzovat jim tak prudký růst cen energií. „Energetickému sektoru v Polsku totiž dominují firmy, ve kterých má hlavní slovo stát, a od kterých se vyžaduje, aby zajistily energetickou bezpečnost,“ řekla.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: čtk

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat

Co myslíte, že bude nyní s Ukrajinou?

Trump přeci dávno deklaroval, že pomoc Ukrajině omezí. Myslíte, že má Ukrajina bez USA šanci Putinovi vzdorovat? Že EU dokáže pomoc ze strany USA nahradit? Podle mě je toto začátek konce Ukrajiny-bohužel. PS: Myslíte, že se Trupmovi podaří konflikt ukončit, čímž se před volbami chvástal? A proč se o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Sliby chyby. Unijní miliardy po povodních nedorazí. A takto to vypadá s pomocí vlády

20:17 Sliby chyby. Unijní miliardy po povodních nedorazí. A takto to vypadá s pomocí vlády

REPORTÁŽ „Chtělo by to změnu legislativy, ať stát může pomáhat postiženým městům a obcím rychleji ne…