Pozici Číny ve světě odráží do jisté míry čínská měna, tedy pozici hlavního exportéra a zároveň i významného investora, což je podle Švihlíkové věc relativně nová a spoustě lidí to ještě nedošlo. „Konečně ten princip té Hedvábné stezky Číny je právě otázka i vývozu čínských investic a čínské schopnosti velmi rychle vytvářet investiční celky a budovat celou infrastrukturu,“ uvádí ekonomka v pořadu Inovace republiky.

„Je vidět, že Čína uvažuje globálně a dlouhodobě. Evropská unie bohužel tuto schopnost vůbec nemá, neumí plánovat na deset, dvacet let a tušit, kam by se ekonomika měla vyvíjet. Když už si něco naplánuje tak je to sebedestruktivní, viz současná podoba Green Dealu, to je chyba,“ pokračuje Švihlíková. „Čína má vědecko-technické kapacity, proč si je nerozvinula i Evropská unie nebo Spojené státy? Místo toho, abychom si stanovili, kde jsme udělali chybu a stanovili si ty cíle, jdeme úplně špatným směrem, takže se neustále sankcionuje Čína, protože je lepší, ale ve chvíli, kdy se bude trestat, budou ostatní země rotovat a inklinovat směrem k Číně. Je to velmi hloupá politika," poukázala ekonomka.

„Já se obávám, že jediné, v čem Evropská unie dnes vyniká, tak to nejsou technologie a průmyslová výroba, ale to, že její představitelé jezdí po světě a všechny peskují ohledně lidských práv a toho, co dělají špatně, vystupují jako nějaká morální pseudoautorita a říkají, co by měli dělat dobře. A na takovou aroganci není nikdo zvědavý. Víme, co dělá paní Jourová a její politika,“ zmínila Švihlíková českou eurokomisařku a místopředsedkyni Evropské komise Věru Jourovou z ANO.

„V Americe se bavíme o tom, kdo doopravdy vládne. Nebudeme si dělat iluze, že vládne jen prezident, vždy je tam něco, čemu se říká Deep State (hluboký stát) - existují struktury, které dbají na určitou stabilizaci. Je vždy mocenská přetahovaná mezi tím, kdo do Bílého domu přijde, a tím, kdo ovládá tyto struktury a tajné služby. Koneckonců Trump měl ve svém prvním funkční období řadu nápadů a nebyl schopen je realizovat, protože narážel na tuto bariéru. A nebyl ani schopen to personálně zvládnout. Teď už zase říká, že má připravený tým a uvádí v předvolební kampani, že se poučil,“ hovoří Švihlíková o jistých zákulisních hráčích.

„Trump ale vnímá, že je zde země, která se stává významným konkurentem, nejenom ekonomickým, ale velmi silně technologickým. Někdo chápe Trumpa a Bidena, že jsou proti sobě. Ale moc ne. Prezentuje se to tak. Mají možná jiný názor na migraci a pozici vůči Ruské federaci, ale v pozici vůči Číně vůbec. Nevím, kdo z nich by jako první nejraději vyhlásil Číně válku kvůli Tchaj-wanu, k podobné politice víceméně inklinují oba, je to stejná linie,“ poukázala ekonomka.

„Je to vlastně opakování toho, co známe z dějin, kdy odcházející hegemon bojuje o svou pozici. To znamená, že si chce udržet maximální dominanci v systému. Z dějin víme, že se mu to nepovede. A buď to půjde nějakým postupným přechodem, nebo nedej bože je časté řešení v dějinách velká válka. A pokud si vezmeme, jakými zbraněmi Amerika a Čína disponují, mohla by to být také poslední válka na světě,“ dodala.

V posledních měsících ekonomku zaujalo, jak rychle se Čína zbavuje amerických dluhopisů. „Čína to dělala před tím, ale to tempo teď už začíná být relativně významné,“ uvedla, že jen za poslední dva roky Čína prodala americké dluhopisy v hodnotě 250 miliard dolarů. „Hodně to ukazuje, jak silně působí sankce uvalené na Ruskou federaci, ale i další země,“ uvedla Ilona Švihlíková.

Hrozba konfiskace ruských aktiv je podle Švihlíkové vážná věc. „U nás se to bere hodně ideologicky, problém je, že pokud by se to stalo, tak je to porušení veškerých pravidel, která ve finančnictví jsou. Mělo by to neskutečné a hlavně nedomyšlené dopady. V tu chvíli dáváte ostatním zemím signál, ať raději americká aktivita moc nedrží, protože kdykoli se jim bude chtít a nebude se jim třeba líbit, kdo u vás vyhrál volby, tak vám je zabaví. Říkají těm zemím do obličeje, že se jim může stát to samé. Ty země to čtou tak, že musí rychle udělat změnu,“ dodala ekonomka.

Evropskou unii poškozuje a brzdí vyžadování jednoho pohledu na svět. „Z toho kvasu různých názoru může vždy něco vylézt a ve chvíli, kdy to jen utínáte, že se o něčem bavit nebude a něco zakážete, tak nejde dobře reagovat, je to odsouzení k prohře,“ konstatovala Ilona Švihlíková závěrem.