Ministr Výborný se vrátil z Vietnamu a Filipín a konečně uplatnil svou odbornost vystudovaného teologa, který se řízením osudu, pardon řízením předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky, ocitl na postu ministra zemědělství. Na Filipínách domluvil k nám na práci do zemědělství až 2000 pracovníků a prý to bude velká pomoc, neboť Česká republika je tam velmi dobře zapsaná. Dokonce znají Pražské Jezulátko, jak vyzdvihl Výborného cestu náš tamní velvyslanec Karel Hejč. Apropo, už to vidím, jak námezdní dělník z Filipín v našem prostředí sní o Pražském Jezulátku! To je vskutku fantasmagorie velvyslancova a počkáme si s čím na nás přijde ministr teolog. Vím, o čem mluvím, Pražské jezulátko mám doma darem od samotného tehdejšího pana kardinála Dominika Duky.

Šéfové komory a svazu? Co vyjednali, obávám se, nelze publikovat…

Jistě bude laiky ohromovat a zemědělce potřebné normální rétoriky ministra zemědělství šokovat. Rád bych šéfy Agrární komory a Zemědělského svazu, kteří se od nás, organizátorů první jízdy téměř tisícovky traktorů 19. února do Prahy jednoduše distancovali, upozornil, že je cítit vzrůstající napětí. Živí je svým nenormálním jednáním a pojetím práce ministra sám Výborný, jenž svoji nejistotu a bezradnost zakrývá arogancí, urážkami a dalšími a dalšími sliby, kterými přebíjí ty staré nesplněné. Dokonce vyletěla už první vlaštovka, článek prezidenta Agrární komory Doležala – „Sovětský svaz, tedy pardon, Ukrajina, náš bratr a vzor“. A kdeže se takto odvážil odvázat a kdy? Inu 26. března v Mladé frontě DNES, bezprostředně po mém článku zde v Parlamentních listech. Abych byl konkrétní, článek vyšel 24. března a srozumitelně popsal komedii a velkou hru mezi ministrem zemědělství s premiérem a Agrární komorou.