Ekonomický růst týkající se chudších zemí byl vymazán covidovou pandemií a jejími následky. Extrémní chudoba v subsaharské Africe se dále zvýšila. „Zvýšila se pracující chudoba, tedy počet lidí, kteří pracují, ale nemohou se ze své práce uživit,“ začala předkládat jedno číslo za druhým známá ekonomka docentka Ilona Švihlíková na konferenci o lidských právech v Brně. „Extrémní chudoba zasahuje 676 milionů lidí, roste nerovnost, která zachvacuje nejen rozvojové země, ale i vyspělé, a každý desátý člověk na naší bohaté planetě má hlad. Každé desáté dítě musí pracovat. Jedna miliarda lidí žije ve slamech a čtvrtina globální populace žije v zemích, kterých se nějak dotýká válečný konflikt. To je ukázka světa, ve kterém žijeme,“ konstatovala. Dívala se totiž na cíle OSN, kde je na prvním místě „vymýcení chudoby a hladu“, a tak připravila základní statistický přehled.
Sama by byla ráda, pokud by jí někdo řekl, jak tuto situaci vyřešíme tím, že budeme do středověkých filmů obsazovat Afroameričany a budeme se dívat na to, jestli dostatečný počet nebinárních lidí dostává nějaké filmové ceny? „Tím problém chudoby a hladu nevyřešíme,“ myslí si Švihlíková. „Celá forma diskuse o lidských právech se zvrhává v to, co vidíme v ekonomickém systému. To znamená na privilegia. Tedy pravý opak toho, co by měla lidská práva znamenat,“ uvedla ekonomka Švihlíková při svém vystoupení na konferenci, která se konala v sále Otakara Motejla v sídle veřejného ochránce práv.
Lidská práva jako politický nástroj
V uplynulých dnech se účastnila i jiné, konzervativněji zaměřené konference, kde zaznělo, že lidská práva „jsou nástrojem imperialismu“. Sama se domnívá, že něco na tom možná bude. „Určité výseky tzv. lidských práv se stávají kladivem, se kterým je možné určité aktéry mlátit po hlavě, vylučovat je z debat a uvalovat na ně sankce. Na západní společnosti, které právě těží z afrického bohatství, ze kterého místní lidé nemají nic. Nebo na země, které neustále rozvolňují zákoník práce a kde jsou oslabována práva odborů, na ty žádné sankce uvalovány nejsou. Lidská práva se stávají politickým nástrojem v určitém svém výseku,“ uvedla.
Celý dialog o lidských právech se podle Švihlíkové posunuje směrem k uměle vytvořeným právům pro menšiny, které chtějí být privilegované tak, aby oprávněné požadavky z agendy zmizely.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá