Žádné nadšení nevyvolala informace, že v prvním pololetí skončil státní rozpočet ve schodku 178,6 miliardy korun. Tento výsledek však podle ministra financí Zbyňka Stanjury ukazuje, že stát dokáže dodržet plánovaný celoroční schodek 252 miliard korun. „Pozitivní zprávou pro mě je, že celkové rozpočtové příjmy prozatím rostou vyšším tempem, než bylo plánováno, a jsou na rozdíl od předchozího roku de facto na polovině celoročního očekávaného výsledku,“ zhodnotil strážce státní kasy. Jeho očekávání podporuje i skutečnost, že výdaje i přes růst některých mandatorních stagnují.

Ne všichni ekonomové jsou však přesvědčeni, že splnění rozpočtu bude možné vydávat za úspěch, když jím byla laťka nastavena příliš nízko a málo ambiciózně.

„Šance, že se podaří dodržet plánovaný schodek 252 miliard korun, je reálná. Nemyslím si ale, že je to nějak ambiciózní cíl. Příjmy rozpočtu rostou díky lepšímu vývoji ekonomiky a díky vyšším daním. Bylo by vlastně tragické, kdyby tomu tak nebylo, když se zvýšila daňová progrese u fyzických osob, zrušila řada odpočtů, zvýšily se spotřební daně, zavedlo tzv. nemocenské pojištění a tak dále. Na výdajové straně došlo k výraznému omezení dotací energií, takže si rozpočet ulevil, i když si třeba ponechal windfall tax, která mu aktuálně vynáší 18 miliard korun,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS. „Přitom výsledek rozpočtu v letošním roce se zatím zlepšil vlastně jen o částku, která odpovídá škrtnutým dotacím na energie. To tedy není zrovna velký progres,“ dodává.

Ambice versus negativní dopad na domácnosti

Také Miroslav Novák, analytik AKCENTA CZ, bere dodržení letošního plánovaného schodku za reálné. „Rizikem je však podle mě o něco slabší růst HDP. Musíme si totiž uvědomit, že především vývoj státních příjmů je v průběhu kalendářního roku nerovnoměrný. V první polovině roku většinou dochází k rychlejšímu růstu schodku státního rozpočtu a opticky to vypadá, že schodek nemůže být dodržen, ale od června dochází k tomu, že se tempo prohlubování schodku zpomalí, a to následně platí i pro druhou půlku roku. Typicky například v červnu stát inkasuje zálohy na daň z příjmů právnických osob,“ poukazuje pro ParlamentníListy.cz Miroslav Novák. A že o tom, zda je státní rozpočet nastaven jako hodně, či málo ambiciózní, by se mohla vést velmi dlouhá debata, která by stejně k žádnému výsledku nevedla.

Naopak považuje za nutné zmínit to, že jsme v Evropě měli v posledních pěti letech tři velké „krize“ – pandemii, energie a inflaci – a drtivá většina zemí Evropské unie měla a má státní rozpočty více schodkové a absolutní zadlužení jim skokově vzrostlo. „V České republice navíc v letech 2022 a 2023 došlo k hlubokému poklesu reálných mezd a k reálnému znehodnocení úspor. Pokud by chtěla být vláda ambicióznější a letos mít schodek státního rozpočtu nižší, třeba 100 miliard korun, tak by se to neobešlo bez výrazněji negativního dopadu na české domácnosti skrz vyšší daně s negativním dopadem na HDP. Takže za mě vláda zvolila kompromisní cestu, tedy alespoň nějakou pozvolnou stabilizaci veřejných rozpočtů,“ míní analytik AKCENTA CZ.

K žádnému poklesu zadlužení státu nedochází

O tom, jak stejná čísla mohou různí lidé vidět různě, svědčí i následující dvě vyjádření. Premiér Petr Fiala pololetní výsledek hospodaření státu na sociální síti X okomentoval: „Když jsme v roce 2021 přebírali vládu, slíbili jsme, že snížíme zadlužení naší země. A teď se jasně ukazuje, že se nám to daří plnit.“

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek mu na stejné platformě oponoval a servítky si přitom nebral: „Proboha, Petře, neztrapňuj nás zbytečně před opozicí. Nic z tohoto prohlášení není pravda. Za prvé zadlužení nesnižujeme, zadlužení roste. Za druhé – tohle je po pěti letech první rozpočet, kde nejsou rozpočtovány žádné mimořádné výdaje, jako pomoc v covidu či kompenzace za energie,“ uvedl Kalousek.