Německý magazín Wirtschaftswoche vyzpovídal ekonoma Clemense Fuestu. Ten zdůraznil, že by se Německo mělo smířit s podstatně vyššími cenami energií, než jaké znalo před vpádem Ruska na Ukrajinu. Fuesta zdůraznil, že dotovat ceny elektřiny, byť jen po omezenou dobu, o čemž uvažuje německý ministr hospodářství Robert Habeck, opravdu není dobrý nápad.

„Energie bude v Německu trvale drahá. Na jedné straně je to způsobeno vývojem v posledních měsících, jako je ztráta dodávek levného plynu z Ruska, ale také energetickou politikou federální vlády, která se navzdory krizím rozhodla definitivně ukončit jadernou energetiku. Chybějící ruský plyn by mohl být nahrazen těžbou břidlicového plynu v Německu, ale také tomu bylo zabráněno,“ poznamenal Fuesta. „Nyní jsme v situaci, kdy vláda pomohla podpořit nedostatek energie a je překvapena, že to má problematické důsledky. Pokud si politici chtějí udržet energeticky náročný průmysl, pak by se měla změnit energetická politika, například povolením těžby břidlicového plynu. Místo toho se státní pokladna ponoří do vyplácení miliardových dotací,“ doplnil o chvíli později.

Německá vláda sociálních demokratů, liberálů z FDP a Zelených by si podle něj měla rozmyslet, zda chce dál zdražovat energii a činit z ní stále vzácnější věc, nebo udržet v Německu i energeticky náročný průmysl. Oboje dohromady podle ekonoma v žádném případě nelze. „Ať tak či onak, je to drahá sranda nejprve přispět k nedostatku energie a pak rozdělovat peníze, aby tu průmysl stejně zůstal,“ podotkl ekonom.

Pokud si Němci chtějí uchovat svou konkurenceschopnost, musejí provést několik kroků. „Jako je urychlení digitalizace a větší imigrace kvalifikovaných pracovníků,“ uvedl ekonom s tím, že jít cestou důrazu na využití obnovitelných zdrojů není špatně. Jen by se podle ekonoma nemělo zapomínat na to, že jiné země využívají vedle obnovitelných zdrojů i fosilní paliva, případně i jadernou energii. Německá vláda se obojího zřekla. A kvůli tomu opravdu hrozí, že energeticky náročné průmyslové podniky odejdou z Německa, v důsledku čehož nejbohatší ekonomika EU ztratí 15 procent svého HDP.

O celkové nejistotě na světových trzích vypovídají rostoucí ceny zlata a to ke hladině dvou tisíc dolarů za unci. „To je asi o jedenáct dolarů více než den předtím. Je to také nejvyšší úroveň od července,“ napsal server deníku Bild. „Od teroristického útoku barbarů islamistického Hamásu na Izrael 7. října cena zlata prudce stoupá. Během této doby drahý kov zdražil o zhruba 150 dolarů nebo více než osm procent. V posledních dnech hrozilo, že se konflikt rozšíří do dalších zemí na Blízkém východě, zvýší geopolitická rizika a zvýší poptávku po bezpečných přístavech, jako je zlato,“ doplnil server.