Na úvod besedy si Mach pochvaloval kampaň, s níž jeho strana vyrazila do boje o křesla v Evropském parlamentu: „Jsme viditelnější. V předčasných parlamentních volbách jsme překonali hranici jednoho a půl procenta, hlasy občanů nám přinesly peníze, za které jsme si mohli dovolit až dvě stě padesát billboardů," nechal se slyšet mladý předseda.

„Raději bych debatoval se silnějšími partnery,“ reagoval Petr Mach na první dotaz, týkající se mediálních klání. „Zahradilovi bych řekl, proč hraje dnes na euroskeptika, když vždycky podpořil Barossa na šéfa Evropské komise, že hlasoval pro Lisabonskou smlouvu a že vláda ODS, když mohla, tak ani nezahájila jednání o výjimce u eura. A jednoho dne se těším na debatu s panem Babišem. Teličkovi bych řekl, jak to všechno špatně vyjednal v roce 2004.“

Spojenci? Další euroskeptici!

Kde by Mach a další Svobodní hledali spojence? „My nebudeme zastupovat Kellerovy voliče, ty bude zastupovat Keller a dá se tam dohromady pravděpodobně s nějakým socialistou z Německa a Francie. My se budeme spojovat s těmi, kteří podobně smýšlejí v dalších zemích. Ve Velké Británii UKIP vedený Nigelem Faragem může vyhrát volby nebo být těsně druhý, v Německu stoupá popularita Alternativy pro Německo, ta může dostat kolem deseti procent. Na Slovensku předpokládám, že se tam dostane Svoboda a Solidarita Richarda Sulíka a můj nápad, že by euro bylo dobrovolné, by nadšeně uvítala třeba maďarská vládní strana FIDESZ. V tomto konkrétním se shodneme s francouzskou Národní frontou.“ I když podle Macha se s vůdkyní Marií Le Pen v milionech věcí Svobodní neshodnou, v tomto mohou spolupracovat.

Rozpad EU začne odchodem Anglie

Na dotaz ohledně budoucnosti EU, případně vystoupení z tohoto uskupení, řekl: „Současný koncept EU považuji za neudržitelný. Myslím, že se to začne živelně rozpadat. Velká Británie pravděpodobně v roce 2017 uspořádá referendum o vystoupení a vrátí se zpátky do organizace, ze které přešla, tedy do organizace volného obchodu, kde dnes je už jenom Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Švýcarsko. Tím nabude na významu tahle svobodomyslná organizace, která nikomu nic nediktuje, nemá dotace, nemá společnou měnu a je založena na společném obchodu a volném cestování. A může možná brzo následovat třeba Nizozemí, Finsko, Irsko. Ten, kdo vystoupí dohodou, kultivovaně, bude ve výhodě, protože živelný rozpad není nikdy dobrý. Já věřím, že až se bude Evropská unie rozpadat, že to bude mírovou cestou a nijak v nenávisti.“ Uvedl poté, že společná měna zasévá nenávist -  dokladoval to na vztahu Německa a Řecka, kde bylo zaseto zrnko nenávisti, která roste.

Proč Island stáhl přihlášku a Turci nemají zájem

K rozšiřování Unie Mach řekl: „Já jsem byl třeba rád, když nová islandská vláda stáhla přihlášku do EU. Nepřál bych jim, aby jejich ekonomika byla tak zglajšajtovaná, aby přišli o islandskou korunu, aby jim Unie diktovala podmínky zemědělství a rybolovu. Myslím, že je pro ně lepší být takto nezávislým státem, jako jsou teď. V Turecku ty postoje jsou podobné, protože mu Unie nikdy vlastně nenabídla férové členství. Nedala by jim k dispozici volný pohyb pracovních sil, zemědělské dotace, jako mají třeba Řekové, a oni by byli neplnohodnotným členem. Turci jsou na to příliš hrdý národ, takže tam už členství v EU nechce nikdo.“

Ukrajinci, to je zas jiný případ: „Západ země, zjednodušeně řečeno, by vítal členství v EU i s těmi podřadnými podmínkami, jakože bez volného pohybu pracovních sil. Bez dotací do zemědělství ve srovnání se Slovenskem nebo Polskem, východ země byl však proti. Nejen z kulturních důvodů, že se báli, že by byli kulturní periferií Evropské unie. Ale i z ekonomických důvodů. Pro západ Ukrajiny by se najednou zjednodušilo obchodování s Poláky a Slováky, ale pro ten východ by to bylo těžší, protože na východní hranici by najednou Unie začala vybírat cla, už by se nevyplatilo obchodovat a oni by se stali totální periferií. To, co Unie nabízela Ukrajině, ale i Srbsku, Moldávii, neférové jednání, to všechno tyto národy rozdělilo a na Ukrajině se to projevilo de facto občanskou válkou a rozpadáváním. V Moldávii například v autonomní oblasti Gaugázie na jihu země si uspořádali referendum, ve kterém řekli, že nechtějí do EU, a když Moldávie do Unie vstoupí, tak že oni vyhlásí nezávislost, aby mohli obchodovat s Ukrajinou a Ruskem bez cel, jako doposud. Tato politika zasévá rozkol do těchto zemí.“