„Nejnižší cena za 30 dní 39,90 Kč. Nyní sleva 68 % za 44,90 Kč. Rozptyl ceny 100 Kč za tabulku čokolády za 30 dní,“ uvedl na svém účtu na sociální síti X soudce Martin Fila, který následně zároveň zmínil hojně diskutované pravidlo 30 dní.
„Volání, aby se sleva počítala z nejnižší ceny za 30 dní, se nedivím. Řetězce se utrhly ze řetězu,“ napsal dále s tím, že taková cenová politika v podání supermarketů už není o cenotvorbě, kterou respektuje, ale o umělých „slevách“.
Nejnižší cena za 30 dní 39,90 Kč. Nyní sleva 68 % za 44,90 Kč. Rozptyl ceny 100 Kč za tabulku čokolády za 30 dní. Volání, aby se sleva počítala z nejnižší ceny za 30 dní, se nedivím. Řetězce se utrhly ze řetězu. To už není o cenotvorbě (kterou respektuji), ale o umělých "slevách". pic.twitter.com/2P0mPBQ3b3
— Martin Fila (@martinfila) October 2, 2024
Zmiňované pravidlo 30 dnů se týká ustanovení novely spotřebitelského zákona, který vešel v platnost začátkem roku 2023 jako zákon č. 374/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.
Nově je v tomto zákoně zakotvena povinnost, že při informování o slevě z ceny výrobku musí být uvedena jakožto referenční cena informace o nejnižší ceně výrobku v zákonem vymezeném časovém období, které je právě zmíněných 30 dnů.
Tuto povinnost tedy obchodní řetězce mají a musejí ji plnit. Často zmíněnou referenční cenu ale uvádějí na cenovce jen drobným písmem.
Fila ale volá, stejně jako mnozí další spotřebitelé, avšak i odborníci, po zavedení opatření, že by tzv. 30denní cena nemusela být na cenovce výrobku jen zmíněna, ale že by se slevy počítaly přímo z této ceny.
Odpadly by tak „tanečky“ řetězců, kterými jejich cenotvůrci zahlcují běžné spotřebitele, když v jednom období hýbají s cenou produktu v rozmezí i stovek procent a konečné poskytnuté slevy pak ve skutečnosti nejsou pro zákazníky tak zajímavé, jak se mohou tvářit v reklamních letácích či cenovkách v obchodech.
Může se totiž zdát, že všechny tyto tanečky okolo slev v podání supermarketů mají za cíl jediné – aby spotřebitel zcela ztratil přehled o reálné ceně zboží, která se pohybuje v mnohdy neuvěřitelných mantinelech a slevy v řádech 50–80 % se pak vypočítávají z nereálných a naprosto předražených cen.
Jen tak je možné, aby zmíněná čokoláda stála v superslevě 45 korun, byla přitom zlevněna o závratných 68 % ze zcela absurdní ceny 140 korun a současně na ní bylo uvedeno, že se během uplynulého měsíce prodávala za 40 korun.
A pokud si položíme otázku, proč český spotřebitel přesto tuto hru akceptuje a nakupuje ve slevách zboží za mnohdy vyšší ceny?
Podle Roberta Le Veneura, experta a konzultanta pro strategické řízení firem, je to hned z několika důvodů, které popsal v rozhovoru pro server iDnes.cz
„Mnozí Češi jsou málo aktivní a nechtějí si moc odpírat, vzdávat se svých oblíbených značek a měnit nákupní návyky. Přitom má zákazník extrémně silnou vyjednávací schopnost ceny ovlivňovat,“ je si expert jistý tím, že kdyby si Čech řekl, že něco přestane kupovat, poletí cena velmi rychle dolů.
„Ale musela by to být velká základna zákazníků tak, jako se stalo v případě zmiňovaného másla,“ zmiňuje produkt, který nejprve zdražil na cenu okolo 50 korun za jedno balení, což Češi ještě akceptovali, ale další nárůst ceny na úroveň okolo 70 korun již ne a přestali máslo kupovat. Cena másla se pak vrátila zpět.
Jeden ze zásadních důvodů vysokých českých cen je tedy podle Le Veneura ten, že si mnozí Češi rádi dopřávají, chtějí mít ty věci hned, mít jich hodně a nejsou ochotni čekat, hledat alternativy nebo se reálně bouřit, a to i za cenu nižší kvality.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Martin Herman