Sametovou revoluci z listopadu 1989 označil za svazácký podnik a podnik „komunistického režimu“. Charta 77 podle něj neměla s touto akcí mnoho společného. Kromě pár lidí, které Schneider popsal jako „kavárenské chartisty“. Schneider je toho názoru, že komunistický režim v jednu chvíli uhnul a tihle chartisté se dostali k moci jako někdo, kdo už nestačil zastavit. „Vpadli do toho naprosto nepřipravení. Byli připravení akorát těma řečma.“
Chartisté podle něj nevěděli, jak fungují mechanismy moci. „Nechali jsme se tam vlákat a ty věci podstatný se odehrávaly jinde,“ popsal svůj pohled na tehdejší situaci s tím, že on byl před revolucí železničním dělníkem, o fungování úřadů vlastně nevěděl nic a prý vlastně musí dát za pravdu lidem, kteří se kvůli tomu chartistům smáli. A komunisté si nad vším vládnutím umyli ruce, že teď už to není problém jejich, nýbrž problém chartistů.
„Co se týče těch studentů, tak je celkem komický, když jsou v popředí takoví lidé jako Pavel Žáček (dnes poslanec za ODS – pozn. red.), … který na výslechu na Státní bezpečnosti, když zjistil, že nemají poslední číslo studentského časopisu, jehož byl šéfredaktorem, tak se nabídl, že jim to číslo přinese. A ten slib splnil. … A takoví lidé, kteří něco někam donášejí, tak jsou donašeči,“ pravil Schneider. „A takoví lidé jsou dneska jako symbolem těch listopadových událostí. Čili ono je to všechno trochu jinak,“ naznačil Schneider.
Odvolal se dokonce na prezidenta Petra Pavla, jenž měl podle něj říct, že význam 17. listopadu nesmíme přeceňovat. „Možná to myslel trošku jinak, ale v této prosté interpretaci s ním souhlasím,“ nechal se slyšet host Radima Panenky s tím, že by bylo dobré, aby se ze 17. listopadu přestal dělat mýtus.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Souhlasíte s pohledem Jana Schneidera na Sametovou revoluci?
autor: Radim Panenka
