Tento stav se za poslední roky zcela změnil. Obě čtvrti procházejí postupnou přestavbou a stávají se spíše zónou prémiového bydlení nežli romskou baštou. Každopádně romská menšina je především na Žižkově stále silná. Někteří Romové se úspěšně integrovali do většiny a stali se běžnými občany, kteří spokojeně fungují v místní komunitě, starají se o své rodiny a jsou dobrým příkladem toho, že zdánlivé rozdíly nejsou ničím jiným než předsudky.

Tuto pozitivní změnu nabourává fakt, že někteří místní Romové stále fungují jako součást té nepřizpůsobivé skupiny, která je většinovou společností považována za zneužívače sociálních dávek a původce drobné kriminality. Právě na Žižkově jsou symbolem této situace početné skupinky mladistvých Romů, které se srocují na dobře známých místech, jako jsou Kostnické nebo Prokopovo náměstí. Paradoxně je to právě Kostnické náměstí, které má symbolickou roli v kauze, která je posledních několik týdnů motorem politických rozepří místních představitelů a občanů.

Středobodem této kauzy je základní škola Cimburkova, která se nachází v sousedství zmíněného náměstí.