„Krásný dobrý den, tak i já mám za sebou první nákup u sousedů v Polsku,“ začala zmíněná paní svůj příspěvek s tím, že je určen pro ty, kteří se dlouho rozhoupávají a bojí se na cokoli zeptat, což byl prý i její případ.

„Jsem od České Lípy, takže Bogatyna byla jasná volba,“ popsala důvod cíle své cesty a dodala, že vyrazila vyzbrojená taškami a pevnými nervy.

„Jela jsem na jistotu – do Lidlu. V něm nakupuji doma nejčastěji, výrobky znám, takže jsem nemohla víceméně sáhnout vedle. Berušku jsem si nechala jako takovou ‚doplňkovou‘, že se podívám, co tam mají,“ podělila se i o důvod, který ji vedl právě k návštěvě v Česku dobře známého řetězce.

„Pro ty, co pojedou do Polska poprvé, jako já, toto doporučuji, ten Lidl je fakt skoro stejnej a neztratíte se v nabídce,“ doplnila ještě a než přešla k popisu samotného obchodu, zmínila i komfortní parkování, které ji u něj čekalo.

„Obchod je velký, nový a čistý. Byla jsem tam před devátou, parkoviště tak z poloviny plné (když jsem ale odjížděla tak už skoro plno). Uspořádání uvnitř hodně podobné ČR,“ napsala s tím, že pak už se nestačila divit.

„Pak už jsem jen kulila bulvy. Ceny víceméně skoro u všeho v průměru o 1/4–1/3 nižší. Maso skoro polovic. Brala jsem maso chlazené, zavakuované (kupuju tam i v ČR). Doma vše rozděláno, žádný problém, čerstvé. Košík skoro plný – ovoce, zelenina, maso, smetany, jogurty, sýry,“ uvedla několik příkladů výhodných položek a dodala, že jejich fotografie nepřikládá, protože je jich všude plno.

Pozitivní dojmy z polského Lidlu však záhy měly vystřídat ty méně pozitivní z Bedrjonky, což je polský obchodní řetězec mající ve znaku berušku.

„Druhá cesta vedla do Berušky. Jako kdybych tam jela jako první, tak mě klepne a do Lidlu už asi nevkročím,“ popsala svoje rozčarování zákaznice.

„Byla jsem v nějaké menší (asi), je kousek od Lidlu (Bogatyna). Na celej krám venku asi 10 parkovacích míst. Masakr. Obchod – za mě takový horší Jip, Coop nebo něco podobného. O dost horší,“ vyjádřila svoje úvodní pocity ze stísněných prostor a velkého množství lidí a pokračovala.

„Malý, úzké uličky, nepořádek, dost vybraného zboží. Nejvíc mě tam teda asi drtili lidi. Ucpané uličky odloženými košíky, lidi bezohlední. Bohužel musím říci, že tady tak ze 70 % právě Češi a velice hluční,“ nebrala si servítky vůči svým krajanům a podle svých slov si vzala jen pár věcí a rychle zmizela.

Pro porovnání ale během zpáteční cesty zvolila ještě zastávku v Německu, konkrétně v žitavském Kauflandu.

„Jako třetí jsem se stavila v Žitavě v Kaufu. V Německu ceny stejné jako u nás, kvalita je tam však jinde, jak víme. Já tam opět vzala pár drobností (jogurty, chlast) a valila domů,“ popisuje krátkou zastávku s odkazem na dobře známou a často diskutovanou rozdílnou kvalitu potravin prodávaných v Německu a u nás.

„Sečteno, podtrženo – polské ceny paráda, obchody se musí vybírat. Já určitě jedu zase,“ uzavřela nakonec svoji veskrze pozitivní zkušenost s polskými nákupy zákaznice z Českolipska.

Podtrhněme a sečtěme si také důvody, proč se stále Čechům vyplatí jezdit za nákupy do zahraničí. Ten hlavní je v rozdílné politice tamních vlád, zejména směrem k dani z přidané hodnoty.

V Česku totiž máme tři sazby DPH. Základní sazba je 21 % a vztahuje se na většinu zboží a služeb. Snížená sazba 15 % platí u potravin, zdravotnických pomůcek, hromadné dopravy a dalších a další snížená sazba 10 % platí zejména pro kojenecké výživy, léky a třeba knihy.

V Německu naproti tomu mají jen dvě sazby daně z přidané hodnoty. Základní sazbu, která dělá 19 % a sníženou ve výši 7 %, která platí pro vybrané zboží a služby, třeba právě pro potraviny. Pokud k tomu připočteme již zmíněnou vysokou kvalitu prodávaných potravin, není pro ty, co bydlí v dosahu od našich západních sousedů, co řešit.

A do třetice v Polsku mají stejně jako u nás tři daňové sazby pro DPH, nicméně platí tam i čtvrtá, nulová. Základní sazba 23 % se vztahuje na většinu zboží a služeb. Snížené sazby 8 % a 5 % jsou u zboží, které má nějaký vliv na ochranu zdraví a platí i pro zemědělské produkty. Poslední 0% zvýhodněná sazba daně platí pro export nebo import zboží v rámci EU.

To ale není všechno. Na příkaz polské vlády platí nyní pro potraviny předpis, podle něhož by se měly prodávat také s nulovou sazbou DPH. Toto nařízení je již více než rok součástí protiinflačních opatření, která polská vláda zavedla na začátku roku 2022 a která by měla pokračovat minimálně do června 2023, pokud nebudou znovu prodloužena, jako se to stalo koncem roku 2022.