Banky se k tomu zatím příliš nemají, ale až dostanou pokyn, nebudou mít problém s „odtajněním“ účtu. Částky se pak dostanou na pracovní stoly úředníků a nastane hon na ty, kteří mají tu smůlu, že v rodině mají sociální případy. Budou je pak dál podporovat, nebo už od nich neuvidí ani vindru?
(Oprávněná) obava z bankovních novinek
Věříte státním institucím České republiky?Anketa
Podle dalšího je už dnes vcelku normální, že se vás bankovní úředník za přepážkou táže, na co použijete vybranou částku. „Přitom si neuvědomují, že já jim dávám své peníze a oni s nimi, tak jako s ostatními, vesele hospodaří. A pak platíte poplatek třeba za vklad na vlastní účet – a to dnes už není padesátka, ale stovka.“
Kolektivní vina, aneb podezřelí budou všichni
Bývalá úřednice se zas obává, že přibudou verbální útoky. „Už takhle je to na hraně, každou chvíli děvčatům někdo nadává nebo si alespoň práskne dveřmi, aby si zchladil, jak se říká, žáhu.“ Prý to opravdu není šťastné rozhodnutí, to co se „upeklo“ na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Říká se tomu kolektivní vina,“ konstatuje žena.
Tímto opatřením se prý zamezí přelévání a ukrývání peněz u příjemců sociálních dávek. „Máte-li tedy třeba chudého synovce, můžete se těšit, že budete ve středu zájmu sociálky či úřadu práce. Tak to je ovšem paráda,“ vyjadřuje obavy další muž. „A když se tedy dostanu do problémů, budou to hned vědět moji příbuzní, nejen blízcí, ale i ti vzdálení. Budu jim říkat, že se o ně zajímají úřady jen proto, že dostávám pár tisícovek od státu?“
Ochránci soukromí bijí na poplach. Podle nich jde o výrazné omezení osobní svobody, další cesta ke špehování a rozdělování lidí. Nemluvě o tom, že může jít o precedens a banky se začnou chovat jak utržené ze řetězu. „Dnes je problematické zadržet peníze z trestné činnosti a najednou taková benevolence a čísla účtu a stav konta bude létat všude možně. To už je opravdu hardcore,“ konstatuje statný třicátník.
Zahraničí bude spása?
„Tak si to uleju do zahraničí a bude klid,“ konstatuje mladý student, který slyšel naši diskusi. A raději rovnou mimo Unii, třeba do Ameriky. Ale ono to stačí i v daňových rájích v Evropě, takové Švýcarsko, Lucembursko, Kypr. Tam to hrnou politici i finančníci,“ vysvětluje optimisticky. „Tak vidíte, že to tady není rovné. Český člověk si vždycky pomůže. My ty úředníky stejně očůráme. Jenom se bojím, že bude zas větší korupce, protože tohle všimné určitě přitahuje.“
Ti starší ale nemají takový optimismus. „Budeme si muset dávat peníze do štrozoku, do polštáře?“ děsí se paní Eva. Vidí, že se přiostřuje. Stát prý chce vidět a vědět víc a víc o svých občanech. Kdo se bude vrtat v účtu a sledovat, kolik tam naběhne, odkud kdo posílá a kam se převádí peníze a nedej bože, abyste vyhráli. Nejen, že vám hned zdaní částku, ale ještě s tím budete mít popotahování. To jsme se tedy dočkali.“
Jak je tohle všechno v souladu se závěrečným poselstvím argentinského prezidenta Javiera Mileie na pražském ekonomickém fóru: Ať žije svoboda! Sakra!!“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.