Brutální napadení Ukrajiny putinovským Ruskem bylo jistě šokem pro celou civilizovanou Evropu. Zvláště citlivě ho pak prožívají lidé v postkomunistických státech, kteří si už sovětskou diktaturu v minulosti prožili na vlastní kůži. Válečný konflikt s sebou přinesl obrovskou humanitární krizi, kdy zejména do států střední a východní Evropy putovaly miliony uprchlíků, především žen a dětí, které si chtěly zachránit alespoň holý život. Podle nejnovějších dat přijala Česká republika za 5 týdnů války okolo 300 tisíc běženců, kterým poskytuje solidární pomoc. Na ní se velmi často významně podílejí i naturalizovaní Ukrajinci, kteří svým krajanům pomáhají najít vhodné ubytování, vyřídit si potřebné úřední náležitosti, zajistit alespoň základní finanční pomoc a mnoho dalších nezbytných činností spojených s nucenou emigrací.

Samozřejmě, že se tito lidé snaží dostat do bezpečí, pryč od všech válečných hrůz, i své rodiny a přátele. Nejinak si počíná i mladá fyzioterapeutka Nadia Piontkivska z Kyjeva, která už 2,5 roku pracuje v okresní krnovské nemocnici v Moravskoslezském kraji.

„Ze začátku války odvezl můj manžel dvě ženy i s dětmi od našich bývalých ukrajinských kolegů z bombardovaného okolí Kyjeva do Česka. Přijel si pro ně na polsko-ukrajinskou hranici ještě v době, kdy se humanitární pomoc teprve formovala. Chtěla jsem, aby také odvezl moje rodiče, ale ti to odmítli a zůstali zatím ve Lvově. Táta se dokonce přihlásil do armády, ale jen si ho zaevidovali vzhledem k jeho věku. Většina našich mužů včetně těch, co žijí v jiných zemích, se hromadně hlásí k vojsku, ne všichni ale uspějí. Největší zájem je o profesionální vojáky a i přes velkou pomoc evropských států, zvláště z Polska a České republiky, má Ukrajina stále nedostatek zbraní. Někteří moji známí dokonce říkají, že standardní vojenské vybavení má tak jen každý šestý ukrajinský voják, no a také bychom potřebovali nová letadla a lepší protivzdušnou obranu,“ uvažuje sympatická fyzioterapeutka Nadia.

• ONLINE: Válka na Ukrajině

Na vině není jenom Putin

Ukrajinská zdravotnice se narodila ve Lvově a po absolvování vysokoškolského studia pracovala deset let v Kyjevě i se svým manželem. Podle jejich vlastních slov se neměli zrovna špatně, ale využili nabídku pracovat v Čechách, kde je přece jen o něco vyšší životní úroveň a lépe zde fungují některé služby. Současný válečný konflikt ale Nadia vůbec nechápe.

„To, co nám teď udělali Rusové, je opravdu neuvěřitelné. Asi to souvisí s tím, jak se většinou dívají, se svým povýšeným despektem, na všechny okolní národy, které považují za méněcenné. Přitom jim to není vůbec zapotřebí, je to na jedné straně velmi bohatá země na nerostné bohatství, která však na straně druhé neumí využít lidského potenciálu, a tak má i přesto poměrně nízkou životní úroveň. Kdyby raději investovali ty ohromné finanční částky, které je teď stojí válka, do svých lidí, aby jim zlepšili jejich každodenní životní podmínky. Asi to je už zakořeněné v ruské mentalitě vnutit svoji vůli ostatním zemím jen tvrdou silou. Jak to, že tolik zejména bohatých Rusů emigruje mimo svou zemi, když tam u nich přece funguje tak perfektní svobodný režim a v ostatních státech Evropy i v Americe žijí jen samí rasisté a fašisté, jak to oficiálně tvrdí jejich vláda?“ uvádí dále Nadia.