Řepka olejka? Třaskavé téma jenom v ČR. Program „Antibabiš“

Zemědělství není pro amatéry a už vůbec ne pro snílky politiky či pražskou a mediální kavárnu. Právě v těchto dnech dokvétá královská plodina českých, moravských a slezských polí – řepka olejka. Její výrazná žlutá barva dráždí a je jedinečnou příležitostí oživit program „Antibabiš“, neboť je to právě Agrofert, který v Lovosicích postavil strategickou investici PREOL a lisuje řepkový olej. Z něho se pak vyrábí kvalitní a cenově dnes bezkonkurenčně výhodný stolní olej, což je jaksi samozřejmé, ale bez potřeby zmínit jméno Babiše, což se v tomto případě nehodí.

Dovolte mně, vážení čtenáři Parlamentních listů, úvahu a možná trochu netradiční pohled na plodinu, která rok co rok když začíná kvést, slouží k primitivním útokům na základy zemědělské soustavy ČR. Já sám jsem se poprvé setkal s řepkou olejkou už v roce 1971, když jsem se seznamoval s katastrem jedné farmy tehdejšího Státního statku Křižanov, kde jsem začínal od píky svoji zemědělskou praxi. Někdo si to plete s praxí politickou, ale to musel být nějaký dvojník – já fakt okupační tanky v srpnu 1968 nevítal, cítil jsem se ponížen, stejně jako můj otec, který mně nic nevysvětloval. Nebyl jsem ani předsedou stranické organizace KSČ, natož zemědělským tajemníkem OV KSČ ve Žďáře nad Sázavou. To jenom poznámka k dezinformátorům, aby bylo jasno, než se pustím do třaskavého tématu řepky olejky. Třaskavého jenom u nás v České republice. Nikde jinde ve světě, nejen v Evropě, nevzbuzuje tato královna našich polí takové vášně, zlobu a nenávist k úspěšnému podnikateli, který řepku ve velkém kupuje, lisuje z ní řepkový olej, který se dál zpracovává. A s ním musí snášet lži a dezinformace samozřejmě i ti, kteří řepku pěstují.

Ceny pšenice likvidační pro všechny pěstitele!

No a zde je zřejmě kámen úrazu. Ona by totiž ta řepka šla vyvézt jako surovina a stolní olej z ní vyrobený s velkou slávou dovážet. Vždyť tak to děláme u velkého množství potravinářských výrobků. Jenom opakuji, že deficit agrárního zahraničního obchodu dosáhl za rok 2022 rekordu, minus 57,5 mld. Kč, když v letech 1990–1995 byl vyrovnaný! Vloni jsme dovezli potravinářské výrobky za 302 miliard korun a letos přidáváme dovoz z válečné Ukrajiny. Lze očekávat, že se ministrovi Nekulovi přece jenom podaří zemědělce sjednotit. Totiž k těm velkým a středním přidat menší, ideologicky nepostižené zemědělce. Na pátečním sněmu Agrární komory ČR udělal v tomto směru velký kus práce, když zopakoval svoje amatérské a bohužel čistě ideologické závěry, když obhajoval dovoz ukrajinské pšenice, který podle něj nemá na trh vliv. To v situaci, kdy tržní cena potravinářské pšenice jde pod 4 tisíce korun za tunu, například v Polsku je 3500 korun za tunu, což je pod výrobními náklady a při vysokých cenách energií, hnojiv, nafty… je likvidační pro všechny pěstitele.

Je neuvěřitelné, že KDU-ČSL, respektive její předseda Marian Jurečka, nedovede vybrat ze svých řad ministra zemědělství s elementárními znalostmi a charakterem, který by pracoval pro české zemědělce a potravináře a pro české občany a jejich zdraví a měl ke svému resortu vztah.

V Německu veřejnost zemědělce podporuje

Ale zpět k řepce, kterou naši zemědělci umějí pěstovat a mají špičkové výsledky. Velký rozmach nastal koncem devadesátých let, kdy bylo touto plodinou oseto v roce 1999 už 350 000 hektarů orné půdy. V minulém roce to bylo 352 000 ha.