Bylo kolem sedmé večerní, když se rodina vydala na večeři do jedné z restaurací ve Špindlerově Mlýně. Zprvu poklidná diskuse o volném stolu se po pár minutách stočila do poměrně ostré výměny názorů.

Otec rodiny zkrátka neměl doklad o očkování. Obsluha jej odmítla usadit a obsloužit.

Muž se však nadále dožadoval toho, aby mohl na místě povečeřet.

Argumentoval třeba i tím, že má draze zaplacený pobyt, tudíž prý má nárok na jídlo. Obsluha však byla nekompromisní. Místo, a to ani po zdůraznění několika desítek tisíc vyplacených za apartmán na horách, rodina nedostala.

A tak znovu nasadila bundy, které již měla odložené, a zlostně odešla.

Bylo to vidět, slyšet.

Několik hostů i číšníků restaurace po téměř filmové scéně hlasitě probíralo nenadálý incident.

Nízké ceny zůstaly

Bylo jasné, že nešlo o první a zjevně ani poslední scénu, kterou neočkovaní zákazníci ztropili.

„Ano, už několikrát nadávali, že je sem nepustíme, ale pravidla jsou pravidla,“ odvětil jeden z obsluhujících mužů.

Přísné předpisy ovšem nedodržovala jen jedna hospoda či restaurace. Navštívili jsme jich šest a vždy to byl stejný scénář. Nejprve se musíte prokázat patřičnými doklady, abyste dostali menu. Pokud nemáte aplikaci Tečka nebo jiný doklad, slušně vás požádají, abyste lokál opustili.

Tento postoj je o to cennější, že drtivá většina podniků zela prázdnotou.