Když před měsícem svět obletěly ikonické fotografie postřeleného Donalda Trumpa, jak se vztyčenou pěstí burcuje své příznivce, aby bojovali, vypadalo to, že o budoucím americkém prezidentovi je prakticky rozhodnuto. „Prezident Trump přežil tento útok — a právě vyhrál volby,“ prohlásil tehdy vítězoslavně republikánský člen Sněmovny reprezentantů USA Derrick Van Orden z Wisconsinu. Paniku, jež zavládla mezi demokraty, pak nejlépe vystihl článek satirického deníku The Beaverton, který svým čtenářům radil, jak se začít psychicky připravovat na Trumpovo druhé období v úřadu. Kampaň chřadnoucího demokratického prezidenta Joea Bidena byla po jeho hojně kritizovaném výkonu v první volební debatě v troskách a v médiích se otevřeně mluvilo o nutnosti jeho odstoupení z kandidatury. Atentát na Donalda Trumpa navíc zmobilizoval Trumpovu voličskou základnu a posílil jeho popularitu v předvolebních průzkumech.

Nyní o měsíc později se situace obrátila. Joe Biden je mimo hru a nová kandidátka demokratů, viceprezidentka Kamala Harrisová, podle posledního průzkumu nad Trumpem vede v 5 ze 7 klíčových nerozhodnutých států, kde se pravděpodobně rozhodne o příštím prezidentovi. Trump navíc ztrácí podporu svého tradičně pevného voličského jádra, které tvoří převážně běloši bez vysokoškolského vzdělání. Ještě letos v květnu Trump mezi touto demografickou skupinou vedl v klíčových státech Michigan, Wisconsin a Pensylvánii o 25 procentních bodů. Nyní se jeho náskok snížil na 14 procentních bodů.

Trump is down 11% with non-college educated white voters in the Rust Belt, where they comprise HALF of the voting population.

This is what happens when you listen to GOP consultants and cuck out in order to pander to racial minorities and “moderates.” #GroyperWar2 pic.twitter.com/XJOhMt8ZQo

— Nicholas J. Fuentes (@NickJFuentes) August 14, 2024

Někteří komentátoři pokles Trumpovy popularity mezi bílými pracujícími přisuzují snaze vedení kampaně zaměřit se na získání podpory menšin. Manažerka Trumpovy volební kampaně Susie Wilesové se již před časem nechala slyšet, že bílé voliče spolehlivě nahradí „Jamal a Enrique,“ což jsou jména typická pro afroamerickou, resp. hispánskou minoritu. Ti mají podle ní tvořit novou voličskou základnu republikánů. „Věřím, že dochází k přeskupení strany,“ uvedla přední Trumpova poradkyně. Byly to ale právě hlasy bělochů bez vysokoškolského vzdělání ve státech tzv. Rezavého pásu, které Trumpovi vyhrály volby v roce 2016. Ztráta části těchto voličů pak přispěla k Trumpově neúspěchu o čtyři roky později, jak dokládá mimo jiné analýza deníku The Financial Times.

Jedno ze zásadních témat, kterým Trump v roce 2016 oslovil bílou pracující vrstvu, byl jeho tvrdý odpor k imigraci. A to nejen k té nelegální, ale také k legální. „Nakupujte americké zboží a zaměstnávejte americké pracovníky,“ byl jeden ze sloganů jeho kampaně. O to větší pozdvižení vzbudila Trumpova slova letos v červnu, když exprezident na setkání s technologickými magnáty ze Silicon Valley slíbil, že v případě svého zvolení usnadní velkým firmám najímání pracovní síly ze zahraničí. Konkrétně že prosadí legislativní změnu, která automaticky zajistí každému zahraničnímu studentovi povolení k trvalému pobytu v USA (tzv. zelenou kartu) ihned po dokončení školy. Politika se má týkat nejen absolventů vysokých škol, ale i dvouletých nástavbových oborů. Jednalo by se o největší promigrační reformu za posledních několik desetiletí, která by podle kritiků umožnila velkým korporacím importovat miliony pracovníků ze třetího světa, na dva roky je pro formu zapsat jako studenty a zajistit si tak neomezený a trvalý přísun levné pracovní síly, která by dále vytlačovala rodilé Američany z pracovního trhu a vedla k jejich postupnému nahrazení.

Nedostatečně restriktivní postoj k imigraci je jedním z důvodů, proč současnou Trumpovu kampaň v posledních měsících kritizuje kontroverzní politický komentátor a aktivista Nick Fuentes, který moderuje pořad America First („Amerika na prvním místě“) na platformě Rumble a jehož online skupina zvaná Groypers je řazena k pravicovému křídlu Trumpova hnutí. Groypeři, jejichž symbolem je zelená žába, se rekrutují převážně z řad mladých bílých mužů, kteří jsou vyhraněně konzervativní a cítí se nevyslyšeni současným politickým establishmentem. Aktivní jsou zejména na sociálních sítích, kde se vyznačují vysokou mírou organizovanosti a mnohdy nevybíravým stylem humoru, který používají proti svým protivníkům. Některé jejich výroky bývají médii označovány za rasistické, antisemitské, sexistické a homofobní. Donald Trump proto čelil masivní kritice mainstreamových médií, když v roce 2022 s Nickem Fuentesem večeřel ve svém soukromém resortu Mar-a-Lago. Trump později uvedl, že Fuentese na zmíněnou večeři přivedl rapper Kanye West, sám ho prý předtím neznal. Zároveň se ale Trump od Fuentese nikdy výslovně nedistancoval. A to ani poté, co ho kvůli kauze odsoudil přímo Bidenův Bílý dům. Říká se totiž, že Fuentes je jedním z nejvlivnějších hlasů promlouvajících k pravicové části mladé generace Z, která smýšlí radikálněji než starší voliči republikánů.

„Masová imigrace zůstává největším nebo druhým největším problémem, kterému čelí nejen Spojené státy, ale celý západní svět,“ míní lídr Groyperů Nick Fuentes. „A ujasněme si, o čem mluvíme. Nemluvíme pouze o nelegální imigraci. Nemluvíme jen o ekonomické migraci. Nemluvíme jen o uprchlících ani výhradně o nekvalifikované migraci. Mluvíme o demografické přeměně, která má globální rozměr a v jehož rámci se nebělošské národy ze zemí třetího světa, většinou jižně od rovníku, stěhují na sever do západních bělošských zemí v Evropě a Severní Americe. Tito lidé se do těchto zemí stěhují z různých důvodů. Hledají zaměstnání, někteří chtějí sociální dávky. Někteří z nich jsou legitimními uprchlíky a žadateli o azyl. Bez ohledu na způsob, jakým sem přicházejí nebo proč sem přicházejí, účinek je stejný. Nevratně mění západní civilizaci. Přicházejí sem i jinam po desítkách milionů v nekonečné vícegenerační vlně, nahrazují rodilé obyvatelstvo a lidé, kteří sem přicházejí, bohužel nejsou rasově, etnicky, nábožensky, kulturně ani svými zvyky zaměnitelní s lidmi, kteří se narodili jako rodilí ve Spojených státech a dalších bílých západních zemích. Je to zničující a je to nezvratné,“ soudí Fuentes. A dodává, že toto téma bylo jedním z hlavních důvodů, proč on a jiní Groypers od roku 2016 podporovali Donalda Trumpa.

„Nadnárodní, mezinárodní a postnárodní elity prostřednictvím masové imigrace globalizují naši populaci. Prostřednictvím volného obchodu globalizují naši ekonomiku. A prostřednictvím zahraničních válek globalizují naši vládu,“ vysvětluje Fuentes. Trumpovo zřetelné vymezení se proti těmto třem pilířům globalismu (masové imigraci, volnému obchodu a zahraničním válkám) mělo být tím, co jej během jeho první volební kampaně v roce 2016 oddělovalo nejen od demokratů, ale i od republikánského establishmentu. A právě díky těmto třem tématům vyjádřeným ve sloganu „Amerika na prvním místě“ se prý Trumpovi podařilo získat podporu bílých pracujících v tzv. Rezavém pásu, jejichž hlasy mu tehdy vyhrály volby.

„Toto je hnutí, k němuž jsem se přihlásil a kterému jsem zasvětil posledních 7 let svého života,“ říká pětadvacetiletý Fuentes, který na podporu Trumpa organizoval demonstrace a pomáhal mu shánět hlasy mezi mladými voliči v předešlých dvou prezidentských kampaních.

Reálná politika první Trumpovy administrativy však podle Fuentese neodpovídala volebním slibům. „Ihned po vítězné kampani prezidentskou administrativu Donalda Trumpa ovládl ten samý republikánský establishment, který Trump předtím ve volbách porazil,“ vysvětluje pravicový komentátor. „Vládní posty byly obsazeny lidmi z různých republikánských kampaní, které předtím šly v primárkách proti Trumpovi; tedy lidmi od Marca Rubia, Teda Cruze a Jeba Bushe a dále bývalými úředníky z administrativy George Bushe mladšího. Čtyři roky Trumpovy vlády proto doprovázela nedostatečná efektivita vládnutí, neustálé sabotáže a zrady.“ Důkazem o infiltraci první Trumpovy vlády prezidentovými odpůrci byl mimo jiné článek nesoucí název „Jsem součástí hnutí odporu uvnitř Trumpovy administrativy“, publikovaný 5. září 2018 v deníku The New York Times anonymním autorem, jenž sám sebe označoval za vysoce postaveného vládního úředníka. „Pracuji pro prezidenta, ale s podobně smýšlejícími kolegy jsme se zavázali, že část jeho agendy a jeho nejhorší sklony zmaříme,“ stálo v textu, k jehož autorství se o několik let později přihlásil tehdejší náměstek personálního šéfa ministerstva vnitřní bezpečnosti. Právě toto ministerstvo zodpovídá za ochranu amerických hranic.

Sabotáž ze strany Trumpových podřízených měla být podle Fuentese jedním z důvodů, proč se za čtyři roky vládnutí nepodařilo prosadit žádný ze zásadních bodů Trumpovy volební agendy. Na konci Trumpova prvního období v prezidentském úřadu tak Spojené státy zůstaly zapleteny do válečných konfliktů v Iráku, Afghánistánu a Sýrii a místo slibované desetimetrové betonové zdi na jižní hranici s Mexikem stál jen přerušovaný plot pokrývající méně než 50 % celkové délky hraniční čáry, přičemž značnou část těchto bariér nechaly postavit již předchozí administrativy. Jen pro ilustraci, počty nelegálních překročení jižní hranice během května 2019, více než dva roky po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu, dosáhly rekordu nevídaného za předešlých 13 let.

„Nebyla to jen Trumpova chyba. Realita byla zkrátka taková, že když se do Washingtonu najednou dostal tento politický outsider, neměl po ruce vhodný personál na to, aby svou agendu implementoval,“ myslí si Fuentes. A vyjadřuje obavy nad tím, že se v případě Trumpova volebního vítězství letos na podzim bude tento scénář opakovat. Trump se prý totiž opět obklopuje lidmi, kteří ho již v minulosti zradili a jejichž představy o politice se ideově rozcházejí s myšlenkou Ameriky na prvním místě. Hlavními terči kritiky ze strany Groyperů jsou již zmíněná manažerka Trumpovy kampaně Susie Wilesová a její kolega Chris Lacivita, kteří prý Trumpa tlačí k tomu, aby byl méně radikální. „Zabraňují Trumpovi v tom, aby byl Trumpem,“ míní Fuentes, který volá po tom, aby tito lidé byli z vedení Trumpovy kampaně vyhozeni. Fuentes připomíná, že oba hlavní manažeři současné Trumpovy kampaně jsou mnohaletými establishmentovými lobbisty, kteří zpochybňují, že volby v roce 2020 byly zmanipulované. Nedávno se dokonce objevily screenshoty dokazující, že během kritických událostí ledna 2021 Lacivita na tehdejším Twitteru lajkoval výzvu volající po sesazení Donalda Trumpa členy jeho vlastního kabinetu.

Why was Trump campaign manager Chris LaCivita liking tweets suggesting Trump should be locked down on Jan. 6th?

Why did Chris like tweets from Barbara Comstock, who told Republicans to “move on from Trump” and suggested use of the 25th Amendment?#FireLaCivita

Follow: @AFpost pic.twitter.com/ZHQnJ24p79

— AF Post (@AFpost) July 31, 2024

Podle Fuentese je nepřijatelné, aby někdo, kdo chtěl Trumpa v nejkritičtější chvíli svrhnout, vedl dnešní Trumpovu kampaň. „Když byly Trumpovi ukradeny volby prostřednictvím korespondenčních hlasů, vydal jsem se se svými stoupenci na cestu do všech hlavních měst všech států, kde byly pochybnosti o volebních výsledcích. Osobně jsem organizoval nebo se účastnil demonstrací proti manipulaci voleb v Michiganu, Georgii, Pensylvánii, Arizoně a několikrát ve Washingtonu,“ líčí Fuentes, který byl přítomen i na shromáždění před americkým Kapitolem 6. ledna 2021, kde se však, jak zdůrazňuje, neúčastnil následného ničení majetku ani násilného vniknutí do uzavřených prostor. Ačkoli nebyl nikdy obviněn z žádného trestného činu, byly mu po těchto událostech zmrazeny bankovní účty a ministerstvo vnitřní bezpečnosti ho na jeden rok zařadilo na seznam osob, které mají zakázaný vstup do letadel. „K dnešnímu dni jsem zaplatil čtvrt milionu dolarů za právníky. Kromě toho jsem byl vykázán ze dvou leteckých společností, pěti velkých bank, byl jsem vykázán z Instagramu, Facebooku, D Live, zůstávám blokován všemi zpracovateli platebních karet na planetě Zemi. To vše kvůli mé účasti na shromáždění 6. ledna na podporu Donalda Trumpa,“ říká Fuentes. Tato životní zkušenost mu prý dává právo hodnotit, zda jsou Trumpovi spolupracovníci dostatečně loajální.

Fuentes dále připomíná, že mezi nepřátele Trumpa ještě před pár lety patřil jeho současný kandidát na viceprezidenta J.D. Vance, který Trumpa označoval za „idiota“, mluvil o něm jako o „zavrženíhodném“ a přirovnával jej k „americkému Hitlerovi.“ Po Trumpově volebním vítězství v roce 2016 se Vance zúčastnil setkání předních Trumpových odpůrců z řad Republikánské strany, kde probírali, jak si poradit s „problémem zvaným Trump“. Po tomto setkání se Vance začal připravovat na svou případnou budoucí prezidentskou kampaň, kterou měl podle dohodnutého plánu zahájit koncem 20. nebo počátkem 30. let. Zároveň začal k Trumpovi na veřejnosti vystupovat smířlivěji a později se dokonce začal profilovat jako Trumpův podporovatel. Stojí za připomenutí, že Vancovu politickou kariéru pomohl štědrými finančními dary odstartovat jeho bývalý mentor v Sillicon Valley, vlivný miliardář Peter Thiel, zakladatel společnosti Palantir Technologies blízce napojené na americký vojenský a bezpečnostní establishment, která vydělává na kontraktech od Pentagonu, jakož i od CIA, NSA a dalších zpravodajských služeb.

J.D. Vance někdy bývá v médiích prezentován jako izolacionista kvůli svým výrokům o Ukrajině. Jednou například prohlásil, že je mu jedno, co se s Ukrajinou stane. Podle kritiků však pravým důvodem Vancovy zdánlivě izolacionistické pozice může být snaha určitých vlivových kruhů přesměrovat americkou válečnou mašinérii z prohrané války na Ukrajině zpět na Blízký východ ve prospěch Izraele. Hned v prvním rozhovoru, který poskytl po svém oficiálním oznámení na kandidáta na viceprezidenta, totiž J.D. Vance vyzval k americkému vojenskému útoku na Írán. „Mnoho lidí si uvědomuje, že musíme s Íránem něco udělat, ale ne tyto slabé malé bombardovací akce. Pokud chcete Íránce udeřit, udeřte je tvrdě,“ apeloval J.D. Vance v rozhovoru s moderátorem Seanem Hannitym na stanici Fox News koncem minulého měsíce.

V obdobném duchu mluví i další lidé z Trumpova okolí, například bývalá velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová, o níž Trump nedávno řekl, že bude v případě volebního úspěchu opět součástí jeho administrativy. Očekávaným největším finančním dárcem Trumpovy kampaně v těchto volbách je pak izraelsko-americká miliardářka Miriam Adelsonová, jejíž zesnulý manžel, kasínový magnát Sheldon Adelson, kdysi vyzýval k jadernému úderu na Írán. Obavy z další velké války na Blízkém východě dále umocnil zejména izraelský premiér Benjamin Netanjahu, když minulý měsíc v americkém Kongresu označil Írán za hlavního nepřítele, načež Američanům sdělil: „Naši nepřátelé jsou vašimi nepřáteli, náš boj je váš boj a naše vítězství bude vaším vítězstvím.“ Tato slova mnohým připomněla Netanjahuův projev v Kongresu z roku 2002, kdy izraelský premiér Spojené státy přemlouval k tomu, aby zaútočily na Irák a svrhly tamní režim Saddáma Husajna, což se následující rok skutečně stalo.

Přitom stojí za připomenutí, že když Donald Trump během svého prvního období v úřadu v lednu roku 2020 nařídil atentát na íránského generála Kásima Sulejmáního, očekávané izraelské pomoci se nedočkal. Podle tvrzení jednoho z Trumpových podřízených si tehdy Trump posteskl, že Netanjahu „je ochoten bojovat s Íránem do posledního amerického vojáka.“ Nyní podle analytiků hrozí, že přesně v tomto duchu bude vedena očekávaná velká regionální válka, do které se prý Izrael snaží Spojené státy zatáhnout pomocí svých lidí z Trumpova blízkého okolí.

„Vedení Státu Izrael se po desetiletí důrazně a vytrvale snaží zatáhnout Spojené státy do přímé konfrontace s Íránskou islámskou republikou. V posledním roce se tato snaha jen vystupňovala a nyní se zdá být pravděpodobnější než kdykoli předtím. Nenechte se mýlit, jedná se o válku, z níž budou mít prospěch dvě strany: budou z ní těžit firmy tvořící vojensko-průmyslový komplex ve Spojených státech, jako je Lockheed Martin, Boeing nebo Palantir, sponzor senátní kampaně J. D. Vance. Druhou stranou, která z této války bude těžit, je Stát Izrael reprezentovaný v USA izraelskou lobby,“ míní Fuentes. Myslí si, že další vleklá válka na Blízkém východě by Spojené státy zbankrotovala a oslabila jejich pozici ve světě. Přímý konflikt s Íránem by prý navíc mohl eskalovat ve třetí světovou válku.

Znechucení z podpory imigrace, odpor ke „zrádným“ poradcům, obavy z další velké války na Blízkém východě. To jsou podle jeho slov tři hlavní důvody, proč politický komentátor a aktivista Nick Fuentes zmobilizoval svou internetovou „armádu“ Groypers proti současné Trumpově kampani, jíž vyhlásil nenásilnou politickou válku. „V konečném důsledku usilujeme o znovuzvolení Donalda Trumpa a dáváme přednost tomuto výsledku před druhou nabízenou alternativou (demokratickou kandidátkou Kamalou Harrisovou – pozn. redakce), ale zároveň hodláme využít našich hlasů a našeho vlivu, abychom Trumpovu kampaň přiměli k zohlednění národoveckých priorit jeho republikánské základny, a to zejména mladších voličů,“ říká Fuentes. „Jsme hnutí Trumpových příznivců, Trumpových voličů, Trumpových věrných. Mnoho lidí se diví a ptá se, proč hnutí, které představovalo Trumpovo tvrdé pravicové křídlo, nyní hrozí, že v těchto nejistých volbách nebude volit Donalda Trumpa,“ připouští aktivista. Následně ale vysvětluje, že hrozba bojkotu voleb je jediný způsob, jak přimět Trumpovu kampaň k návratu k myšlence Ameriky na prvním místě. „Pokud si vždy budou jisti tím, že automaticky dostanou naše hlasy, ať už si budou dělat co chtějí, nikdy se nic nezmění,“ míní aktivista na adresu republikánského establishmentu.

Od Trumpa chce letos slyšet dva stručné a jednoznačné předvolební závazky: 1) že v případě svého vítězství zastaví legální i nelegální migraci do USA a 2) že nenechá zemi zatáhnout do války s Íránem. Fuentes zdůrazňuje, že ačkoli on sám je v jiných otázkách radikální a kontroverzní, tak tyto dva požadavky jsou umírněné a mají podporu většiny amerických občanů. Například podle nedávného průzkumu Chicago Council on Global Affairs 55 % Američanů je proti tomu, aby americká armáda v případě války bránila Izrael. Podle průzkumu společnosti Gallup z minulého měsíce také 55 % podporuje omezení imigrace, což je nejvíc od roku 2001. Pokud se Trumpova kampaň k těmto dvěma slibům (stop imigraci, ne válce s Íránem) před volbami zaváže, bude Fuentesova skupina využívat svého vlivu na sociálních sítích k získávání hlasů mladých voličů pro Donalda Trumpa. Jestliže však budou jejich požadavky ignorovány, hodlají Groypers Trumpovu kampaň cíleně narušovat, jezdit do klíčových států a přesvědčovat voliče, aby raději k volbám nešli. Slovy Nicka Fuentese na adresu Trumpovy kampaně: „Mohu být vaším nejlepším spojencem, nebo vaším nejhorším nepřítelem.“ Své stoupence zároveň důrazně vyzývá, aby ve slovních konfrontacích s představiteli Trumpovy kampaně vystupovali zdvořile a neporušovali zákon. „Válka Groyperů“, jak svou kampaň proti republikánskému establishmentu nazývají, je prý politická a nenásilná.

„Válka Groyperů je založena na radikální představě, že mladí muži mají možnost vyvíjet nátlak na prezidentské kandidáty, stejně jako to dělá Silicon Valley, Wall Street nebo izraelská lobby. Zapomenutí Američané sice nemohou darovat 100 milionů dolarů, ale můžeme zadržet 10 000 hlasů v Michiganu,“ vysvětluje Fuentes svou strategii. Michigan je jedním z klíčových nerozhodnutých států, kde například v roce 2016 Trump vyhrál právě o cca 10 tisíc hlasů.

The Groyper War is based on the radical notion that young men have the power to exert pressure on presidential candidates just like Silicon Valley, Wall Street, or the Israel Lobby.

The forgotten Americans can’t donate $100 million but we can withhold 10,000’s of votes in MI.

— Nicholas J. Fuentes (@NickJFuentes) August 16, 2024

Již několik minut po vyhlášení „války Groyperů“ Trumpově kampani se v důsledku masivní online aktivity Groyperů výrazy „UŽ ŽÁDNÁ DALŠÍ IMIGRACE“ a „NE VÁLCE S ÍRÁNEM“ dostaly mezi nejvyhledávanější slovní spojení na sociální síti X i na Trumpově platformě TruthSocial. Během několika hodin pak Groypers zahltili emailové adresy manažerů Trumpovy kampaně, Chrise Lacivity a Jasona Millera natolik, že tyto adresy musely být deaktivovány.

Nick Fuentes has the top trending tweets on Truth Social tonight while Trump talks to Elon on an X Space.

NO MORE IMMIGRATION
NO WAR WITH IRAN
FIRELACIVITA
ISRAEL FIRST ADELSON#TraitorLaCivita pic.twitter.com/0snX2l6QZM

— Paul from Cancelproof (@zinemagilea) August 13, 2024

Groyper War 2 pic.twitter.com/PdvXCanAdj

— Nicholas J. Fuentes (@NickJFuentes) August 13, 2024

Trump campaign accounts of Chris LaCivita and Jason Miller deactivated following viral email push.

Follow: @AFpost pic.twitter.com/qVFavJDwxZ

— AF Post (@AFpost) August 14, 2024

Po síti X se šíří obrázky vyobrazující zelené žáby představující Fuentesovy Groypery, jak zachraňují topícího se Trumpa svázaného Republikánskou stranou a zahraničními lobbistickými strukturami.

???? #SaveTrump #GroyperWar2 ??
? #NoMoreImmigration
?? #NoWarWithIran
?? #TraitorLacivita pic.twitter.com/br3LF23MSO

— Emerson ???? (@emerson_chris) August 15, 2024

Fuentesův tweet na síti X, v němž aktivista vyhlásil odpor proti vedení Trumpovy kampaně, zatím získal přes 2,5 milionu zhlédnutí.

Této nátlakové kampaně Groyperů si již stačila všimnout i velká americká média. „Americká krajní pravice se obrací proti kampani Donalda Trumpa,“ píše například časopis Newsweek. „Trumpova kampaň ztrácí podporu ze všech stran, dokonce i od bělošských supremacistů,“ doslýcháme se zase od stanice MSNBC. Fuentes však trvá na tom, že nadále stojí za Donaldem Trumpem, jehož prý chce vysvobodit ze zajetí poradců, lobbistů a sponzorů, kteří „uzurpovali jeho kampaň.“ Bez vážných změn prý republikány čeká „katastrofální porážka." Nakolik bude Fuentesova snaha úspěšná, ukážou následující týdny a měsíce.