Tonoucí se i stébla chytá, a tak s vidinou zisku možných hlasů navíc schválili poslanci pětikoalice koncem minulého týdne korespondenční volbu ze zahraničí. Zkušenosti z vícero předchozích voleb totiž ukazují, že lidé, kteří v Česku nežijí, výraznou většinou – zřejmě pod vlivem mainstreamových médií – upřednostňují strany, které se těší mediální přízni, a to bezpochyby ty vládní jsou. Oficiálně se tento krok zdůvodňuje potřebou zpřístupnit volební právo i českým občankám a občanům žijícím v zemích, kde je pro ně časově nebo finančně náročné jet kvůli hlasování stovky kilometrů na zastupitelský úřad České republiky. Opoziční poslanci nesouhlas s uzákoněním korespondenční volby opírají o obavy ze ztráty důvěry občanů k regulérnosti voleb kvůli možným machinacím.

„Já chápu demokracii jako vládu těch, kteří jsou zároveň ovládáni. To znamená, že lidé vědí, že musí podléhat nějaké vládě, ale mohou si tu vládu zvolit sami. Z tohoto přístupu mi pak plyne, že mají volit ti, kteří žijí na území, kde ta příští vláda vládne. A korespondenční volba připouští, aby o tom, kdo bude vládnout v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, rozhodovali ti, kteří tady nežijí. Dokonce vládní návrh počítá s tím, že ten volič v zahraničí neumí ani česky, a proto nařizuje našim velvyslanectvím, aby ty informace o volbách pro zahraniční voliče zveřejnili nejenom v češtině, ale také v úředním jazyku země, kde to velvyslanectví působí. To mluví samo za sebe,“ říká pro ParlamentníListy.cz právník Zdeněk Koudelka, docent na Katedře ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity v Brně.

Korespondenční způsob znásilňuje samu podstatu volby

Zvýšení voličského komfortu a zapojení více lidí do politiky jako argument pro zavedení korespondenční volby neuznává ani senátorka Jana Zwyrtek Hamplová. „Je to jen berlička, aby se po více než třiceti letech klasické volby nějaký důvod pro korespondenční volbu vůbec našel. Voličský komfort by za chvíli mohl odůvodnit volby esemeskami... Je to zkrátka nesmysl. Pravý důvod je, že současná koalice doufá, že tzv. venku nasbírá hlasy, o kterých by si tady už mohla nechat jen zdát. Korespondenční volba je nepotřebný krok, znásilňující samu podstatu volby. Jejím zastáncům jde pouze o sebe sama, voliči je nezajímají,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz advokátka Jana Zwyrtek Hamplová.

„Nikdy ten volební systém neuspokojí všechny. Podívejme se například na komunální volby. V Praze žije spousta lidí, kteří mají trvalé bydliště v Brně. Nemohou volit v Praze, mohli by v Brně, ale do Brna nejezdí a nezajímá je to. Ale aby se v Praze organizovaly volby zastupitelstva města Brna, to se neděje a také by to bylo podivné až nesmyslné. Ano, někdo žije v zahraničí, je to jeho volba, často má dvojí občanství. Když žije ve Francii, může volit do francouzského parlamentu. Nebo jiný s dvojím občanstvím volí třeba někde v Jižní Americe, je to jeho volba. Já dávám přednost tomu, aby se voleb účastnili ti, kteří žijí na území státu, který bude potom spravován vládou, která z těch voleb vzejde,“ zdůrazňuje Zdeněk Koudelka.

Jedna osoba může poslat hlasy za více lidí, aniž budou volit

Z volebních machinací strach nemá, protože je přesvědčen, že až tak velký zájem o volby v zahraničí nebude. „Protože ti občané, kteří v cizině žijí, nemají ve své většině zájem o Českou republiku a o to, kdo tady vládne. To bude jen nějaká malá část, a tak se žádných velkých machinací neobávám. Samozřejmě souhlasím s těmi názory, které říkají, že je tím omezena tajnost volby, protože ta tajnost volby měla chránit voliče nejenom před státními orgány, aby nevěděly, jak bude kdo hlasovat, ale také například před jeho rodinou. A to, co tady předvedli někteří aktivisté, kteří svého času chtěli navést mladé, aby skoro znásilňovali své dědečky a babičky, jak mají volit, tak to se může v těchto volbách v zahraničí objevit,“ domnívá se ústavní právník.