Anna Matušková nejprve prezentovala projekt kampaně pro hnutí ANO a popsala její vývoj od prvního setkání s Andrejem Babišem, který ji oslovil již během její práce pro kampaň Karla Schwarzenberga. Voliči podle Matuškové na začátku roku 2013 neznali lídra hnutí a preference ANO byly zanedbatelné, takže následný úspěch byl velmi významný. Z obecných pravidel pro volební kampaně připomněla, že základní otázka, na kterou by měli kandidáti umět odpovědět, zní, proč právě je má občan volit. „Pokud na to kandidát neumí odpovědět, je to problém. Další věcí je znalost politické práce poslance, zastupitele nebo hejtmana,“ vysvětlila Anna Matušková. Dále je podle ní pro úspěšnou kampaň nutná práce s daty volebních průzkumů. Pravidla jsou ale jedna věc, a realita druhá. „Situace je pokaždé jiná, kampaň v roce 2013 by vypadala úplně jinak, kdyby politika nebyla plná milostných afér a bývalý premiér nezahořel pro jednu ženu. A kdyby ostatní strany nezklamaly své voliče. ANO by v roce 2006 nevyhrálo ani díky sebelepšímu marketingu,“ řekla v Brně Anna Matušková. Pokud jde o současnost, odborníci na politický marketing s hrůzou očekávají, jak se současná imigrační krize promítne do krajských voleb a jak v nich bude komunikována.

V kampani je nutná komunikační disciplína

Důležitá pro volební kampaně je také osobnost kandidáta a definice, co pro něj znamená úspěch. „Když někdo kandiduje na prezidenta nebo senátora, mělo by to být vždy vítězství, pokud je to strana, měla by vědět, kolik chce získat procent. Je to součást celkové vize a od toho se odvozují jednotlivé kroky a taktika,“ řekla o předpokladech úspěšné kampaně Anna Matušková. Poté jde o to, najít skupinu voličů, která dobře bude reagovat na danou nabídku.

Podstatná jsou i témata, která se v kampani budou komunikovat. Obecně podle Matuškové patří k největším korupce, finanční situace lidí a nezaměstnanost. Připomněla přitom prezidentskou kampaň, kdy Karel Schwarzenberg v debatě na otázku na řešení sociálních otázek popravdě odpověděl, že s tím jako prezident nemůže nic dělat, protože nemá výkonné pravomoci, kdežto Miloš Zeman reagoval tím, že se bude rozhodně snažit pomáhat sociálně slabším, ale nijak to nekonkretizoval. Podle Matuškové je to obdobné, jako když dnes politici říkají, že řešením uprchlické krize je ochrana vnější hranice EU, ale málokdo vůbec ví, co tato hranice představuje. V popisu pravidel kampaně Anna Matušková zmínila důležitost určité „komunikační disciplíny“, v jejímž rámci musí politik mnohokrát opakovat základní teze kampaně, a někteří kandidáti s tím mívají problém.

I osobnosti si nechají do kampaně „kecat“

První tazatel se v debatě s Annou Matuškovou zeptal na její názor na aktuální kampaň amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. „Trump děsí republikány i demokraty a vlna kandidujících expertů a nepolitiků je vidět i v Evropě. Zatím to dělá dobře a funguje to, doufám nicméně, že to nebude budoucí americký prezident, protože to není podle mne princip, jak by se měla dělat politika. Spiklenci tvrdí, že Trump to tak dělá proto, aby se voličstvo vyděsilo a volilo Hillary Clintonovou,“ konstatovala politoložka Matušková.

Otázky se poté často obracely k její praxi v kampaních ANO a Karla Schwarzenberga. Jedna z nich mířila na to, nakolik si takové silné osobnosti nechají „kecat“ do toho, co v kampani dělají. „Můžete radit, jen pokud jsou oni ochotni naslouchat a pokud jim to dává smysl. V případě Andreje Babiše bylo nutné stát si za svým názorem, on si ale v kampani nechal radit například ve věcech znalosti politického prostoru, nestavěl se nikdy do role intelektuála apod. Výhodou bylo, že je Andrej Babiš velmi učenlivý a opravdu ,maká‘. U Karla Schwarzenberga byl pro nás trochu problém radit, když jsme měli respekt k jeho osobnosti, ale i tady jsme stáli za svým názorem. Ideální je držet si od začátku přesně definovanou pozici a z ní hájit názor a nesbližovat se s klienty,“ řekla o komunikaci s kandidáty Anna Matušková.