Josef Skalník, známý spíše jako Joska Skalník, byl hostem internetového pořadu Inovace republiky. Skalník byl těsně po revoluci blízkým spolupracovníkem prvního československého prezidenta Václava Havla, navrhl a vytvořil podobu českého státního znaku. Později pro odsunutí kultury na okraj zájmu porevoluční politiky z Hradu odešel a věnoval se umění. Za komunismu byl disident, a jak sám říká, disidentem je i nyní.

Skalník se zaměřil v rozhovoru na globalismus. „Pomalu z ovoce i zeleniny není nic českého. To se všechno vozí ze světa,“ poukázal Skalník na to, že česká produkce je globalisticky upozaděná a neprodukuje tolik, jako v minulosti. „Když se člověk nad tím zamyslí a čte ty materiály z doby první republiky, tak na jaké úrovni jsme byli, ať to byly letadla, auta, cokoliv?“ ptal se Skalník.

Pak ovšem nastoupil komunismus. „A po vzoru Rusů se rušily malý fabriky a dělaly se obrovský fabriky. Rušily se malý pole, dělaly se velký lány. A v rámci RVHP šla třeba výroba našich výborných fotoaparátů Flexaret do Polska a Poláci to nezvládli. A takhle se další a další věci prostě předaly v rámci RVHP do jiného státu. To, co tu bylo, úplně ztratilo glanc,“ zkonstatoval Skalník pro Inovace republiky.

A kritizoval i trendy dnešní doby. „Před pár lety byl mobil pomocník člověka, dneska je součást člověka, a to samé se odehraje s virtuální realitou. Já tedy ještě mám takovou cedulku, stará dobrá ruční práce, a na ní stojí: ,Používat mozek, srdce a určitej um je důležitý pro člověka‘,“ přečel Skalník a pokračoval. „Lidé hltají sociální sítě, jsou toho plní, jsou tím zavalení. Ale nepotřebují to. Kdyby si udělali čas na sebe, na svůj vnitřní svět, tak je to úplně jinak.“

A vidí Skalník nějaké světlo na konci tunelu ohledně naší současné politiky? „Já tam nevidím zatím žádné východisko, protože když Andrej Babiš vyhraje volby, tak zase dva roky bude říkat, jak za všechno může Fiala. Půjde to furt dokola?“ ptal se Skalník. „Politická mafie,“ zhodnotil současný stav politiky.

A zkritizoval i chystaný status umělce. „Teď chtějí dělat nějaký status umělce. Jako to bylo dřív? Národní umělec, zasloužilý umělec. Dokážete si představit, že by Picsaso byl národní umělec? Trošku se to zvrhlo. Je doba mainstraemu,“ shrnul Skalník. A vzpomínal, že v jeho ateliéru se Václav Havel skrýval před novináři, psal si u něj proslovy. Dokonce ve svém ateliéru po revoluci pořádal tzv. pánské kluby, kde byl Havel častým hostem. Jen jedinou podmínku Skalník měl: Nesmělo se mluvit o politice. Doteď ho mrzí, že následné diskuse nenatáčel. Myšlenky, které v ateliéru padaly, byly podle něj důležité.

Zkritizoval i roli médií. „Víte, takový ty běžný informace, že nějaká zpěvačka má čtyřicítku horečku, že ten táhne s tím. Ale v Liberci vymysleli nanovlákna, to nikoho nezajímá. Nebo jak umí vyrobit na poušti vodu. A další a další. Třeba teď, když jdete na prohlídku, tak vám dají ampuli, kterou když spolknete, tak ta zaznamená na počítači všechno, co vám je, co se vám děje,“ poukázal Skalník na to, že média řeší bulvár, ale důležité informace potlačuje. „My se neumíme pochválit,“ zhodnotil to.

„Vždyť jsou tu jiné hodnoty, než mluvit neustále o povrchnostech. Že umírají lidé ve válce? Neumírají u nás,“ mávnul rukou ironicky vůči médiím Skalník. A mluvil o tom, že procestoval se svými výstavami celý svět a viděl strašné věci. „Můžu vám říct, že jsem zažil, co je to ta bída v Africe. A je to šílený, šílený,“ kroutil hlavou s ohledem na média, která o takových věcech neinformují, protože pro ně je téma spíše herečka se čtyřicítkou horečky.