Na celou akci dohlíželo několik desítek uniformovaných policistů a řada lidí z ochranky. To nelibě neslo mnoho lidí. „Asi mám v kapse bundy zbraň,“ durdil se jeden zájemce o vstup, který byl nekompromisně poslán do šatny. Když se vrátil, už mu jiný účastník obsadil místo, takže se daný člověk zas vrátil do foyeru kulturáku a čekal na případné další odcházející, aby s nimi byl „vyměněn“.

Jen pro (vy)volené?

Na facebookovém profilu STANu je zveřejněn záznam ze setkání. Diskuse k tomu mimo jiné je, že je to poučné hlavně pro mladé lidi.

Muž středních let zbrunátněl: „Tady už stáli lidi ve tři čtvrtě na čtyři. A ještě ochrance říkám, jsme z velké dálky, vždyť jsme přijeli až od hranic, ale to je nezajímá.“

Rozčílená žena vyčetla organizátorům a ochrance hned po vstupu do „kulturáku“: „ To se prostě nedělá, to je sprostý, nechat nás tu stát jako tvrdý Y“.

„Ono je to bez cenzury, přišli jsme včas, a máme smůlu,“ pousmála se trpce další.

„My jsme přišli v půl páté, ale to nás honili do šatny, a když jsme se vrátili, tak už jsme měli smůlu. A my jsme z Rozvadova a z Domažlic, odkud jsme přijeli,“ rozpovídal se další zájemce o akci. „Před časem jsme tady byli na jiné diskusi, to bylo ve velkém sále, bylo tam nějakých 200 lidí a místa dost. A oni to směřují do malinkého sálu, kde je tak půlka kapacity, protože všechno ostatní zabrali policisté v civilu a partajníci.“

„Já jsem provařenej, už mi tady ochranka říkala jménem, ani jsem nemusel vytáhnout občanku,“ chlubil se další potenciální účastník diskuse, jenž se ale za celé téměř dvě hodiny akce do salonku nedostal.

„Mě překvapilo, že tu je víc mužů, protože jsme byli na protestech v Německu, a tam byla většina žen,“ podotkl další.

Alternativa před schody

Ve foyeru se rozběhla neformální zábava. Zatímco v sálu se už pískalo a bučelo, vyzývalo k odstoupení a k demisi, tak nálada „v podzámčí“, jak to označil další účastník, byla uvolněná a decentní.