Ještě v roce 2017 činil podíl bezhotovostních plateb 20 %, dostupná aktuální data už hovoří o tom, že přes dvě třetiny Čechů nyní platí výhradně bezhotovostně. A pokud by nenaráželi na obchodníky, kteří neakceptují bezhotovostní platby, platilo by kartou nebo mobilem přes 80 % lidí. Stačí mít účet u banky a je to. Stinnou stránkou této skutečnosti je, že někdy musíte o sobě prozrazovat bance více soukromých informací, než je vám milé. Proč banku zajímá, odkud se vaše peníze berou a zda jsou legální, lze odvodit od názvu zákona, který jí takový zájem nařizuje – zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, známý také jako zákon proti praní špinavých peněz.
Banku ale zajímají i informace, které používá pro svůj vnitřní chod, aby nabízela přesně cílené služby nebo včas zjistila, že klient má finanční problémy, a bude tak mít například problém se splácením půjčky. Tím ale zvědavost bank ani zdaleka nekončí. Prostřednictvím dotazníků se obracejí na své klienty, aby se dozvěděly, jaké jsou zdroje jejich příjmů, jaké výše jsou příchozí platby, zda mají účty i v jiných bankách a dokonce i to, zda je klient politicky exponovanou osobou. Některé dotazníky vyvolaly pochopitelnou otázku, na jaké informace má banka nárok, které jsou již poněkud za hranou a zda je možné odmítnout odpovědět.
Dotazník Znát Svého Zákazníka zasahuje do soukromí
Obáváte se odklonu České republiky od jádra EU?Anketa
Nechápal, proč by měl požadované informace jen tak sdělovat. „Nejenže je dokument v naprosto buzerační analogové formě, kde Česká spořitelna vyžaduje po klientovi znovu vypsat údaje, které samozřejmě má (jako jméno firmy, a sídlo…), ale velice drze chce vypsat údaje o ‚předpokládaném ročním obratu‘, a zcela nejabsurdnější kolonku ‚Vyjmenujte hlavní odběratele a dodavatele v ČR, se kterými plánujete provádět pravidelný platební styk‘. To, že nejsem politicky aktivní a neobchoduji se zbraněmi (tedy patrně by záleželo, za jakou stranu…) beru už jako samozřejmost a ani to sem nepíšu,“ konstatuje Jan Tománek.
„Ale to je dnes všude – to po vás budou chtít,“ slyšel
Uznává, že banka by podle zákona z roku 2008 proti legalizaci trestné činnosti měla znát svého klienta a případné „nelegální“ pohyby hlásit státu. „Ale ty pohyby ona sama samozřejmě na účtu vidí. A navíc, co by klientovi bránilo v tom, po vyplnění nesmyslného eurohujerského dotazníku, že neobchoduje se zbraněmi, druhý den s touto činností začít? Pak by Česká spořitelna měla dotazníkem otravovat klienta tedy patrně každý týden. To ani nemluvím o tom, že kdo by měl peníze skutečně z nekalé činnosti, do formuláře by samozřejmě uvedl nepravdivé údaje, takže jeho smysl je POUZE čirá buzerace,“ tvrdí spoluzakladatel Zdravého fóra.
Vadilo mu také, že ČS dokument zaslala s arogancí sobě vlastní mailem – vyplňte do 7 dnů! „A to v době letních prázdnin. Když jsem na toto nereagoval, po týdnu se ozvala jakási bankéřka, že jsem ‚ještě nevyplnil…‘ A té jsem řekl, že toto vyplňovat rozhodně nebudu. Samozřejmě se to neobešlo bez strašení ‚Ale to je dnes všude – to po vás budou chtít‘ – NE, nebudou a já se s tím osobně u žádné banky zatím nesetkal a to mám soukromé i firemní účty u mnoha bank. Zkrátím to – ČS zrušila Zdravému fóru jeho transparentní účet. Všechno zlé je ale k něčemu dobré – konec zlodějských poplatků za vedení účtu a účet máme nově u FIO banky – rychle a bez jakýchkoli poplatků a dokonce i bez jakéhokoli vyplňování policejních fašistických dokumentů,“ raduje se Jan Tománek.
Záleží na výkladu a „rizikovém apetitu“ konkrétní instituce
Nejspíš ale půjde o předčasnou radost, protože do budoucna ze sítě dotazů od bank už sotva někdo unikne. „Všechny banky se řídí stejným zákonem a měly by postupovat v souladu se zákonem č. 253/2008 Sb. (Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu) a vyhláškou ČNB č.67/2018Sb a metodickými pokyny Finančního analytického úřadu. Tedy de facto všechny finanční instituce by měly jednat s klientem stejně a požadovat obdobnou sadu informací. Jako vždy ale zákon není naprosto jednoznačný a poskytuje určitý prostor pro odlišný výklad, v reálu pak tedy může docházet k tomu, že některé banky jsou ve svých požadavcích přísnější a některé méně,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Monika Hořínková, mluvčí skupiny ČSOB.
Upozorňuje přitom, že záleží na výkladu a „rizikovém apetitu“ konkrétní instituce. „Regulátoři ČNB a FAÚ se snaží nastavovat minimální jednotné a jednoznačné požadavky. Navíc banky musí v pravidelných intervalech (lišících se dle rizikovosti klienta) informace aktualizovat, a k tomu potřebují spolupráci klienta, například formou vyplnění dotazníku. Klíčové však je, že v případě, že klient odmítne bance poskytnout jí požadované informace, má banka možnost, resp. povinnost, ukončit s klientem obchodní vztah. Je tedy pravděpodobné, že dříve, či později se i stávající banka na klienta obrátí s požadavkem na aktualizaci, případně doplnění, KYC informací. A pokud je klient odmítne poskytnout, bude postupovat stejně,“ nepochybuje o tom, že odmítnout odpovědět bude pro klienta vždy znamenat zrušení účtu.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník