Obáváte se odklonu České republiky od jádra EU?Anketa
Prezident Joe Biden sice oznámil nový balíček vojenské pomoci v hodnotě téměř 8 miliard dolarů, ale neposkytl očekávané povolení pro využití raket dlouhého doletu na cíle v hloubi Ruska. Údery na sklady a zásoby dál od fronty by Rusům údajně ztížili zásobování vojáků na frontě.
Michajlo Samus, ředitel ukrajinského think tanku Nová geopolitika, listu El País řekl, že povolení útočit na cíle v hloubi Ruska by napjalo Rusům lana a otevřelo by to prostor pro jednání. Za naprosto klíčové považuje zachovat Ukrajincům přístup k Černému moři. „Zaručení přístupu Ukrajiny k Černému moři je existenční otázkou,“ zdůraznil.
Aby Ukrajina vytlačila Rusy ze svého úzrmí, o čemž prezident Volodymyr Zelenskyj mluvil od okamžiku, kdy Rusové vtrhli na svobodnou Ukrajinu, by tamní armáda potřebovala dostat od partnerů mnohem víc zbraní i munice. Jenže ze Západu momentálně znějí zcela jiné tóny.
„Pokaždé, když Zelenskyj přijede do Spojených států, odchází se 100 miliardami dolarů, myslím si, že je to nejlepší obchodník na zemi,“ řekl např. republikánský kandidát na prezidenta Trump, když byl Zelenskyj v USA. Trump je přesvědčen, že by mír s Ruskem dokázal vyjednat velmi rychle.
Německá ministryně zahraničí Analena Baerbocková prohlásila, že Ukrajina jako svobodná země přežije pouze v situaci, když se co nejrychleji podaří uzavřít mír. „Mír znamená, že existence Ukrajiny jako svobodné a nezávislé země je zaručena. Znamená to bezpečnostní záruky,“ zdůraznila na půdě OSN.
I když nenabídl konkrétní plán, jak toho dosáhnout, podpořil účast Ruska na příštím mírovém summitu Ukrajiny ve Švýcarsku.
Jürgen Hardt, mluvčí německé opoziční CDU v německém Bundestagu pro zahraniční věci, řekl, že sociální demokraté „nemohli udělat (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi větší laskavost, než přinutit Ukrajinu k vyjednávání, zatímco on bude pokračovat ve vraždění v oblasti Donbasu.
V rozhovoru pro německý deník Berliner Zeitung konzervativní politik dodal, že „všichni chceme vidět jednání, ale je na agresorovi, aby agresi ukončil“.
Zelenskyj vedle volání po povolení ničit cíle v hloubi Ruska žádá také co nejrychlejší vstup Ukrajiny do EU a do NATO. Nejlépe v řádu měsíců. A i tady v poslední době tvrdě naráží.
Finský prezident Alexander Stubb na helsinském bezpečnostním fóru 27. září prohlásil, že vstup Ukrajiny do Atlantické aliance v tak krátkém časovém horizontu je neproveditelný. Stubb věří, že Ukrajina bude schopna rychle vstoupit do NATO, ale až poté, co bude přijata za člena Evropské unie.
Ukrajinská vláda letos v létě zopakovala, že bude připravena vstoupit do EU do konce roku 2025. Tento harmonogram způsobil v září střet mezi Zelenským a polským ministrem zahraničí Radoslawem Sikorskim, který ukrajinského prezidenta varoval, že jeho očekávání se pravděpodobně nenaplní.
Ukrajina se ohradila také proti slovům českého prezidenta Petra Pavla, který uvedl, že Ukrajina „bude muset být realistická“ ohledně svých cílů: „Nejpravděpodobnějším výsledkem války bude, že část ukrajinského území bude dočasně pod ruskou okupací,“ poznamenal.
arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
Ukrajinský kabinet rovněž vydal protestní prohlášení poté, co mluvčí švýcarského ministerstva zahraničí Nicolas Bideau oznámil, že jeho země podporuje mírový plán Číny a Brazílie. Zelenskyj tuto iniciativu odmítl, protože se domnívá, že nahrává ruským zájmům. Bideau dokonce řekl, že lituje válečných poselství, která Ukrajinci i Rusové vyjádřili na Valném shromáždění OSN. Prohlášení mluvčího byla pro Kyjev obzvláště citlivá, protože Švýcarsko loni v červnu zorganizovalo a podpořilo mírový summit vedený Zelenským.
Server Politico poznamenal, že Ukrajinci už jsou ochotní hledat cesty k jednání s Ruskem. Podle vlády v Kyjevě by jednání měla probíhat podobně jako jednání o vývozu obilí z Ukrajiny, kde hráli klíčovou roli prostředníci stojící mezi oběma stranami. Zejména Turecko.
Zelenskyj a jeho tým jsou přesvědčeni, že silnou kartu, kterou mají Ukrajinci momentálně v ruce, je přítomnost ukrajinských vojáků v ruské Kurské oblasti.
„V oblasti Kursk můžeme jasně vidět, jak je vojenský nástroj objektivně používán k přesvědčování (Ruska), aby vstoupilo do spravedlivého procesu vyjednávání,“ řekl koncem minulého týdne poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak.
Ruský prezident však v tuto chvíli není ochoten s Ukrajinci vyjednávat a podle serveru Politico cynicky prohlašuje, že nelze jednat s někým, kdo útočí na civilisty.
Analytik Tyler Weaver nabídl vysvětlení, proč se Západ chová právě takhle. Jednoduše řečeno, Západ si stále hraje na světového policajta a tuto svou roli si vynucuje silou. Teď momentálně tuto sílu uplatňuje vůči Ukrajině.
Weaver o tomto systému, kterému se říká „řád, založený na pravidlech“, říká, že se jedná o „amorfní, stínové, nadnárodní veřejno-soukromé oligarchii, která ovládá politický konsenzus západního světa“ a nazývá ho „Režim“. „Spojené státy jsou legitimním vymahačem Režimu, zatímco použití síly mimo monopol na násilí se považuje za kriminální čin, vysvětluje“
Západ jeho slovy zachází při vyjednávání s vnějšími aktéry stojícími mimo jeho sféru vlivu stejně, jako jako když policista jedná se zločincem. Snaží se ho přesvědčit, aby přestal páchat své zločiny a počítá přitom s tím, že za ním stojí další policista „s odstřelovací puškou a čeká, až ten padouch vystrčí hlavu“.
Toto uvažování podle něj vlastně vychází z klasického modelu státu, který si platí policii udržující pořádek v ulicích a každý, kdo tento pořádek narušuje podle zákona potrestán.
„Západní režim jako takový je ze své podstaty neschopný dohody. Jako domnělý mezinárodní suverén nemá žádnou povinnost jednat v dobré víře se vzpurnými nižšími mocnostmi o nic víc, než je policie povinna v dobré víře jednat se zločinci, kteří drží rukojmí,“ vykreslil své vidění celého Západu v čele s USA Weaver.
Západ se vidí jako policista, který ve městě používá sílu proti zločincům oprávněně. Kdokoli jiný použije stejnou sílu, je vnímán jako zločinec.
„Monopol na legitimní násilí je to, co funkčně tvoří suverenitu – tedy Režim je suverénní, zatímco nižší mocnosti jsou nesuverénními subjekty,“ píše Weaver a dodává, že to je důvod, proč jsou na Západě tak rozdílné reakce, když sílu používají SPojené státy a když ji používá Rusko
Ukrajinci jsou ale údajně přesvědčeni, že model jednání, na nichž stály i dohody o vývozu obilí z Ukrajiny po námořních trasách, by Putina přece jen přivedl k jednacímu stolu. „To je plán, ke kterému směřujeme,“ řekl úředník blízký ukrajinské prezidentské kanceláři pod podmínkou anonymity serveru Politico.
Jeffrey D. Sachs napsal, že ruský prezident Vladimir Putin několikrát vyzval Spojené státy k zahájení jednání a Američané opakovaně jednat odmítli.
Kdo je budoucností ODS?Anketa
„Proboha vyjednávejte!“ zvolal.
Andrij Borysovyč Jermak, šéf prezidentské kanceláře a hlavní zástupce Zelenského pro zahraniční politiku, listu Evropská pravda řekl, že při jednání o vývozu obilí spolu Rusové a Ukrajinci nejednali přímo. Rusové mluvili s Turky, Ukrajinci mluvili s Turky, Rusové mluvili se zástupci OSN, Ukrajinci mluvili se zástupci OSN a nakonec dospěli k dohodě, která přes řadu problémů asi rok fungovala.
Ukrajinci navíc přislíbili, že čím dříve dojde k mírovým jednáním, tím dříve ustanou ukrajinské dronové útoky namířené na ruskou ropnou infrastrukturu a další důležité cíle.
Turci už dali najevo, že se rádi znovu stanou prostředníky v jednáních mezi napadenými Ukrajinci a útočícími Rusy. „Turecko je jako vždy připraveno tento proces usnadnit,“ řekl v červnu ministr zahraničí Hakan Fidan. „Nebudeme se vyhýbat dalšímu úsilí.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s pohledem Tylera Weavera na západní politiky? Skutečně podle vás existuje „Režim“?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka v Izraeli
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
nezmar
