Jednorázové zdanění rezerv pojišťoven, které chystá Ministerstvo financí v rámci sazbového balíčku, vyvolává nesouhlas jak u pojišťoven samotných, tak mezi politiky a hlavně u té části veřejnosti, která má sjednáno životní pojištění, což je téměř polovina populace. Šíří se zvěsti o tom, že dojde ke zdanění pojišťoven, dokonce i životního pojištění, nebo alespoň že to bude znamenat automatické zdražení životního pojištění. Terčem kritiky je skutečnost, že stát tímto krokem jednorázově získá deset a půl miliardy, že se vláda snaží snížit odolnost pojišťovnictví a zvyšuje riziko, že bude muset v budoucnu v případě krize intervenovat ve prospěch tohoto finančního sektoru. Ministerstvo financí má odhad výnosu z chystaného zdanění finančních rezerv, který by měl dosáhnout v roce 2021 7,9 miliardy korun a v roce 2022 částku 2,6 miliardy.

„Není to žádná sektorová daň. Tento postup je v souladu s cílem deklarovaným v programovém prohlášení vlády, že daňově uznatelné technické rezervy budou nově vázány na pravidla obsažená v evropské směrnici Solvency II, a navrhuje se konstruovat daňovou uznatelnost rezerv dle zásad, které platí pro ostatní rezervy, tedy odvozovat daňovou účinnost rezerv dle pevně stanoveného administrativního ukazatele, tedy ne tak, jak se hodí pojišťovnám. Tato metoda představuje propracovaný a objektivní systém kontrolovaný regulátorem a založený na rizicích, která dodržují všechny státy Evropské unie. Takto vytvořené rezervy lépe odpovídají hodnotě nutné k vyrovnání závazků z veškeré provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. Tento systém do velké míry eliminuje možnosti daňové optimalizace prostřednictvím rezerv, zejména – a to je ten smysl – odkládání zdanění,“ vysvětlovala ve Sněmovně ministryně financí Alena Schillerová.

Pirát obvinil vládu, že nutí pojišťovny chovat se nezodpovědně

Zatím není jisté, jak s tímto záměrem uspěje u rozpočtového výboru Sněmovny, protože ani jeho šéfka mu zatím není jednoznačně nakloněna. „V principu s tím problém nemám. Jde o rezervy vytvořené nad výši uvedenou v evropské směrnici Solvency II, u některých pojišťoven jsou tvořeny vyšší, takže jde o zdanění té rezervy nad určenou výši. Ale hned zpočátku jsem říkala, že u toho mám určité otazníky. Momentálně jsem ve fázi, že jednám s pojišťovnami, chci si nechat problematiku vysvětlit i z jejich pohledu. K téhle záležitosti by se do dvou týdnů mělo konat otevřené jednání podvýboru, kam budou pozváni jak zástupci jednotlivých pojišťoven, tak se ho samozřejmě zúčastní zástupci Ministerstva financí. Na základě toho se rozhodneme. Je pravda, že v tuto chvíli ještě zcela přesvědčeni o podpoře návrhu Ministerstva financí nejsme,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá.

To místopředseda téhož výboru Mikuláš Ferjenčík je razantně proti. Sektorová daň pro pojišťovny by mu nevadila, ale Babišův kabinet obvinil, že teď jednorázově vybere od pojišťoven přes deset miliard, ty pak několik let budou ve ztrátě a příští vlády už bez hnutí ANO nevyberou nic. „Ale ještě horší je, že vy nutíte pojišťovny chovat se nezodpovědně. Vy říkáte, že pojišťovna, která si udělala velké rezervy, aby v případě, že budou povodně, nebo bude řetězová havárka na D1, nebo se stane nějaká podobná kalamita nebo katastrofa, tak ty, kteří se na to připravili a dali si peníze stranou, aby mohly vyplatit klienty v případě, že přijde nějaký takovýto průšvih, tak těm ty peníze seberete, zatímco ti, co jedou na hraně, co jsou teď na limitu obezřetnostních rezerv, tak ty necháváte být, ty vůbec nezdaňujete,“ tepal ve Sněmovně vládu pirátský poslanec.

Vyšší obezřetnostní rezervy byly nástrojem pro optimalizaci daní

Jeho výtky, že zdaněny budou pojišťovny s vysokými rezervami, zatímco ty na hraně ne, mají racionální jádro, na druhou stranu šlo ze strany některých pojišťoven nejen o odpovědnost, ale svým způsobem i o vychytralost. Dalo by se to brát i tak, že vyšší rezervy sloužily také jako útěk před zdaněním. „Tímto postiupem v podstatě docházelo k tzv. optimalizaci daní. Nemůžeme říci krácení, to určitě ne, protože to bylo zákonem umožněno. Ale pojišťovny si mohly optimalizovat daňový základ, a tím odvádět méně do státního rozpočtu,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz poslankyně KSČM Miloslava Vostrá. Podle ní je také třeba si uvědomit, že u nás jsou pobočky pojišťoven, které mají mateřskou organizaci v zahraničí, kde to normálně – tedy ve smyslu evropské směrnice Solvency II – funguje. „I samy pojišťovny vědí, že hrají pouze o čas. Stejně k tomu dojde, jen hrají o to, jestli to bude o rok, o dva prodlouženo, zcela logicky. Z jejich pohledu to chápu, ale nejsme tady od toho, abychom zrovna tento rezort chránili,“ dodává předsedkyně rozpočtového výboru.