Obecně lze říct, že prodeje nových vozů se v posledních měsících propadají. Může za to kombinace několika faktorů, mimo jiné rostoucích cen, covidové pandemie i nedostatku čipů do nových vozů, co zákazníky motivuje déle vydržet se svým starým vozem, případně se poohlédnout raději po voze ojetém. Pro některé je důvodem i přílišná technická komplikovanost, ke které se výrobci musí uchylovat v důsledku přísných emisních norem.

Tak či tak, nejlépe problém odhalí syrová čísla. Tak za listopad 2021 v Evropě bylo podle společnosti JATO Dynamics registrováno 855 281 nových vozidel, což je meziročně pokles o 18 % (přičemž hodnota z roku 2020 značila oproti roku 2019 pokles o 13 %) a zároveň jde o nejnižší hodnotu za posledních 30 let. Analytik JATO Felipe Muňoz o současné situaci říká: „Když uvážíte nedostatek čipů a různé lokální lockdowny, ke kterým docházelo v průběhu roku, je zde zjevně skupina zákazníků, kteří by chtěli svůj vozový park obnovit, ale nedostalo se na ně.“ Muňoz předpokládá, že tento problém může být vyřešen dvěma způsoby: Buď můžeme v roce 2022 sledovat výrazný nárůst registrací nových vozidel - to v případě, že dodavatelské problémy zmizí, nebo se v opačném případě změní chování spotřebitelů, kteří si začnou zvykat, že svá vozidla vlastní delší dobu. To by samozřejmě na evropský automobilový průmysl mělo další negativní dopad.

Následující infografika společnosti JATO ukazuje další změnu v chování spotřebitelů - raketově rostoucí inklinaci k elektrovozům. Zatímco za prosinec 2019 si lidé pořizovali vozidla se spalovacím motorem v 94 % případů a elektromobily tvořily jen 4 % poptávky, o dva roky později je to již jen 71 % spalovacích a k tomu 26 % elektrických vozidel. Zbytek do sta procent tvoří další alternativní pohony. O elektromobily je dokonce o 41 % větší zájem než o dieselový pohon, dříve populární nejen u pracovních, ale i u osobních vozů.

Infografika JATO, zdroj ZDE

Mezi „čistými" elektromobily kraloval prodejním statistikám vůz Tesla Model 3, který v tuto chvíli podle informací z oficiálního webu prodejce vyjde v základní verzi zájemce na 1,325 milionu Kč. Modelu 3 se v listopadu 2021 prodalo 10 739 kusů, což je meziročně o 119 % více. Za úspěchem automobilky Elona Muska ale z velké části stojí jedna malá bohatá země: Norsko. V té totiž Tesla i díky výrazným státním subvencím elektromobilů kraluje prodejním statistikám. Za rok 2021 se v zemi elektromobily dostaly na 64,5 % tržní podíl, přičemž na druhé pozici jsou benzinovo-elektrické hybridy (PHEV) s tržním podílem 20,8 %. Třetí jsou benzinové hybridy s 5,5 %. Jen pro úplnost dodejme, že klasické benzinové motory v Norsku v roce 2021 činily jen 4,2 % prodejů a naftové motory pouhá 4 %.

Ale zpátky k Tesle. Norskému žebříčku za rok 2021 kraluje se 20 397 prodaných vozů. Až druhý je Volkswagen, jehož široká modelová nabídka v Norsku zaujala jen 16 926 zákazníků, třetí je Toyota s necelými 16 tisíci. Pro zajímavost, Škoda je jednou z populárnějších automobilek v severské zemi, loni tam prodala skoro 10 tisíc vozů, více než Ford, Mercedes, Peugeot, nebo Hyundai. Nejoblíbenějším modelem Škody bylo elektrické SUV Enyaq, které má na svědomí více než polovinu prodejů celé značky. To teslácký Model 3 je nejprodávanějším vozem roku s 12 058 prodanými jednotkami. Pokud tuto hodnotu rozpočítáme na měsíce, dá nám maličké Norsko více než 10 % celoevropského odbytu Modelu 3. Zákazníky neodradila ani pochybná dílenská kvalita modelů Tesly, které koncem roku uškodila i zpráva o tom, že svá levnější „nová“ auta prodává zákazníkům s baterií, která je ve skutečnosti roky stará, což samozřejmě snižuje dojezd i hodnotu vozu.

Tesla Model 3

V norské top 10 bestsellerů je mimochodem jediný vůz, který lze koupit i s tradičním pohonem (Volvo XC40), zbytek jsou hybridy a elektromobily. Odtrženost Norska od poměrů třeba u nás ve střední Evropě dokládá i statistika cenového rozpětí, ve kterém byla loni nová vozidla pořizována. V kategorii nejlevnějších vozů to bylo 15,2 % nákupů, přičemž „nejlevnější“ u Norů znamená vozy do 300 tisíc norských korun (tj. 735 tisíc Kč). 43 % vozů pak bylo cenou mezi 300 a 450 tisíci norských korun, tj. rozmezí 0,735 - 1,1 milionu Kč. Dalších více než 40 % vozů mělo cenovku vyšší.

Oficiální data o prodeji automobilů v Norsku za rok 2021, zdroj ZDE

Podívejme se ale nyní na prodeje v celé Evropě. Nejprodávanějším vozem za listopad 2021 byl francouzský malý vůz Renault Clio. Toho se prodalo 16 353 kusů, i navzdory tomu jde meziročně o 13% pokles. Clio je spíše městské vozidlo, které lze v základu s tříválcovým litrovým benzinem pořídit za 335 tisíc Kč. Spořivý motorista se vejde do 400 tisíc s verzí na LPG, elektroverze startuje na 510 tisících. Na druhém místě je rumunská lidovka Dacia Sandero, té se prodalo 16 263 kusů, meziročně o 6 % více navzdory poklesu celého trhu. Důvod je jednoduchý - cena. V Česku je nyní inzerovaná základní cena za nový model 270 900 Kč, čemuž se například produkce Škoda Auto nemůže vyrovnat ani omylem. Rumunská Dacia slaví v posledních deseti letech úspěch se svými jednoduchými a levnými modely, které používají starší techniku mateřského Renaultu. První a druhé místo prodejů v Evropě jsou důkazem toho, že se Francouzi dokázali v novém tržním prostředí dokonale zorientovat.