Na otázku, jaké jsou přesně scénáře opuštění kurzového závazku a zda je možné, že by se kurzový závazek postupně posouval na nižší hodnoty, Rusnok odpověděl: „To bych určitě nevyloučil. Dovedu si skutečně představit i variantu, že by se ten závazek nějakým způsobem stupňovitě opouštěl.“

V současnosti prý ale nepreferuje žádnou variantu. „Okolnosti nás můžou přivést k různým úvahám,“ řekl neurčitě. Nicméně potvrdil, že bere vážně slib, že kurzový závazek ČNB neukončí dříve než v polovině tohoto roku. „Ale přicházející data zejména o inflaci nás spíše přesvědčují o tom, že to budeme muset udělat ještě o něco později,“ podotkl.

Úrokové sazby zůstanou nízké i během hospodářského růstu

Řeč přišla i na to, jak se budou vyvíjet úrokové sazby, které jsou již delší dobu poměrně nízké. Podle Rusnoka vše nasvědčuje tomu, že zůstanou nízké i v období hospodářského růstu. „Peněz je v zásadě přebytek, poptávka po nich je nižší než nabídka. Cena je tedy nízká,“ vysvětlil Rusnok svůj názor.

Díky nízkým sazbám si může půjčit daleko víc lidí než v minulosti, přesto riziko vzniku různých bublin Rusnok nevidí. „Testujeme banky, pojišťovny i některé další finanční instituce. Zkoumáme zvláště takzvané obezřetnostní parametry, ale i jejich celkovou stabilitu. Zatím nevidíme žádné větší ohrožení. A to, že si může půjčit víc lidí, je podle mého názoru dobře. My jsme rozhodně netrpěli nějakým přehřátým úvěrovým trhem a netrpíme jím ani teď,“ ozřejmil důvod svého optimismu v této oblasti.

Rozdělovat kapitál podle národnosti je špatné

V Polsku a Maďarsku se podle listu nyní hodně mluví také o posilování státních a národních retailových bank, tedy bank určených široké veřejnosti. Na otázku, jak vnímá tento vývoj, Rusnok odpověděl, že je důležité to přinejmenším sledovat a studovat. „My jsme v tomto ohledu mnohem šťastnější země, není zde žádný fatální odpor k zahraničním vlastníkům. To je dáno bankovní krizí v devadesátých letech, kterou způsobili čeští vlastníci. Od té doby tuzemské banky fungují dobře. V Polsku a Maďarsku ale lidé takové krizové období nezažili, byly tam jen dílčí problémy,“ vysvětlil důvody rozdílné situace u nás a ve zmíněných zemích. Podle něj v celé věci hraje určitě svou roli i politika, která je v těchto zemích více národovecká. „Rozdělovat kapitál podle národnosti je ale špatné. Měli bychom být otevřenou zemí, která se chová ke všem stejně,“ myslí si.

V Polsku a Maďarsku také zavedli nové bankovní daně. Podle Rusnoka ale obecně platí, že zavádět diferencované daně pro různé sektory, s výjimkou spotřební daně, není zdravé. Výsledkem je totiž nerovné postavení různých odvětví.