Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) v červenci zachytila 17 telefonátů ruských vojáků bojujících na jihu a východě Ukrajiny. Výňatky z přepisu hovorů nyní zveřejnila agentura Reuters. Vojáci si primárně stěžovali na velké ztráty a nedostatečné vybavení svých jednotek.

Ukrajinská protiofenziva byla ve svém druhém měsíci, když ruský voják Andrej volal své ženě, že jeho jednotka má velké ztráty. Podle jeho slov byli tak špatně vybaveni, že si připadali jako sovětské jednotky za druhé světové války.

„Posílají nás do hajzlu,“ řekl Andrej 12. července telefonicky a přirovnal nápor k nejhorším okamžikům německé invaze do Sovětského svazu. „Žádná zasr*ná munice, nic... Máme použít prsty jako bajonety?“ čílil se ruský voják.

I další vojáci popisovali velké ztráty ruských jednotek, které prý ani nebyly schopny vyprostit své raněné. Jeden z nich uvedl, že se jeho jednotce podařilo postoupit, ale za vysokou cenu.

„Tak to je. Žádný druhý prapor už nezbyl. Zku*vili ho na drobky,“ řekl 3. července telefonicky své ženě Anně Maxim, voják ze sibiřské oblasti Irkutsk. Uvedl, že prapor – jednotka, která obvykle čítá kolem 500 vojáků – se nacházel na Lymanské frontě na severovýchodě, jedné ze tří oblastí, kde ukrajinský generální štáb v té době hlásil těžké boje a ruské protiútoky.

Další voják Alexej, který byl součástí velké zářijové mobilizace v loňském roce, telefonoval své matce z Ukrajiny a názorně vyprávěl o ztrátách na bojišti. „Byli roztrhaní na kusy. Leží tam: Některé z nich ani nemohou posbírat. Už jsou shnilí – rozežraní červy,“ řekl jí 12. července. Elena mu odpověděla: „Opravdu?“ „Jen si to představ, hodili tě na frontovou linii, bez vybavení, bez ničeho,“ řekl matce.

Dodal, že mobilizovaní vojáci jako on jsou posíláni do první linie navzdory veřejným ujištěním Putina, že tomu tak nebude, a řekl, že jim není poskytnuto řádné vybavení pro boj. „Všichni se bojí... Posílají mobilizované vojáky do první linie,“ dodal. „Nakonec je to generálům úplně jedno.“

Odposlechy plné expresivních výrazů poskytují vzácný pohled na podmínky některých ruských vojáků v době, kdy Kyjev spustil velkou protiofenzivu. Tu Rusko dokázalo zpomalit, vojáci si ale stěžují, že to bylo za cenu velkých ztrát. Důvodem je zejména nedostatek munice, řádného výcviku vojáků a špatná morálka.

Rusko i Ukrajina považují své ztráty za státní tajemství. Ukrajina přiznává, že její snahy o znovudobytí území ztěžují rozsáhlá ruská minová pole a dobře připravené obranné linie. Osvobodila řadu vesnic, ale dosud nedobyla žádné větší město a frontová linie zůstala z velké části nezměněna.

Agentuře Reuters se nepodařilo zjistit, nakolik jsou odposlechy reprezentativní pro poměry v ruských ozbrojených silách. Zdroj z ukrajinské rozvědky uvedl, že ilustrují problémy, kterým ruští vojáci čelí, ale neupřesnil, jak byly nahrávky vybrány.

Neil Melvin, ředitel oddělení mezinárodních bezpečnostních studií Královského institutu spojených služeb v Londýně uvedl, že telefonáty zřejmě potvrzují, že některé ruské jednotky byly vrženy do obranných operací bez dostatečné přípravy a utrpěly vysoké ztráty, což zvýšilo napětí mezi vojáky a veliteli. Problémy ruské armády tak přicházejí i přesto, že Rusko zvýšilo své letošní výdaje na obranu na více než 100 miliard dolarů, což je třetina všech veřejných výdajů.