Jeden z politiků, kteří chtějí prošetřit atentát na Donalda Trumpa, ke kterému došlo 13. července, je i republikánský senátor za stát Wisconsin Ron Johnson. Podle jeho příspěvků rozhodně není spokojen s vysvětleními, které poskytla šéfka americké Tajné služby Kimberly Cheatleová. Proto jeho kancelář zahájila vyšetřování vlastní a předevčírem senátor zveřejnil předběžné závěry, včetně časové osy celého případu. Senátorových zjištění už si všimla televizní stanice Fox News.

Především jeho kancelář kontaktovala ministra spravedlnosti Merricka Garlanda, ministra vnitřní bezpečnosti Spojených států amerických Alejandra Mayorkase a ředitele FBI Christophera Wraye, aby zažádala o uchování veškerých dokumentů týkajících se incidentu, střelce a komunikace bezpečnostních složek. „Doposud ministerstvo spravedlnosti i vnitřní bezpečnosti a FBI nebyly schopny dodat vyžádané informace a ani nepotvrdily, že zmíněné dokumenty zachovají,“ píše senátorova kancelář ve zprávě a dodává, že nedostatek transparentnosti vládních složek ohledně atentátu je nepřijatelná.

I proto kancelář zveřejňuje několik důležitých poznatků. Jednak, že se Tajná služba nezúčastnila bezpečnostního brífinku, který se konal v devět hodin ráno v den atentátu a byli na něm přítomni členové zásahové jednotky (SWAT) a týmy odstřelovačů. Pozice odstřelovačů si prý bezpečnostní složky okresu Butler volily samy, alespoň pro odstřelovače, kteří byli pod jejich velením. Kromě bezpečnostních složek z okresu Butler byly přítomny ještě složky okresů Beaver a Washington. Dle zjištěných informací bylo na místě méně než 40 příslušníků zásahové jednotky a odstřelovačů. Během brífinku prý jednotka nouzového nasazení (ESU) místním policistům ukázala fotky bezpečnostního perimetru, na kterých ale nebyla budova, ze které střelec střílel.

„Není jasné, proč se Tajná služba brífinku neúčastnila a do jaké míry ESU z Butleru s nimi spolupracovala, aby vytvořila bezpečnostní plán pro setkání,“ píše Johnsonova kancelář. Nicméně, dotyčná ESU se prý věnovala riziku dronů, zvláště vzhledem k tomu, že střelec Crooks měl před atentátem z dronu získat povědomí o oblasti. „Není známo, zda byla ohledně Crooksova dronu podniknuta nějaká akce nebo kdy se na jeho dron přišlo,“ podotýká kancelář.

Za druhé, komunikační kanály mezi různými bezpečnostními složkami byly prý oddělené. Takže například členové zásahovky a odstřelovači byli na jiném kanálu než pochůzkáři. Komunikace byla prý vedena přes velení jednotky nouzového nasazení, která pak informace předávala buď tajné službě, nebo místním policistům. Dle kanceláře opět není jasné, proč byla komunikace nastavena takto a zda to ovlivnilo schopnost rychlého rozhodování a podniknutí akce.

Za třetí, v pět hodin a deset minut, tedy skoro hodinu před tím, než byl Trump postřelen, jeden z odstřelovačů poprvé postřehl přítomnost Crookse. Místní policisté kanceláři senátora sdělili, že ač Crooks v té době ještě neměl zbraň, vypadal podezřelý. V 17.14 odstřelovač Crookse dvakrát vyfotil, přičemž na jedné fotce byl Crooks na telefonu. V 17.28 pak na fotografii zachytil kolo a baťoh poblíž budovy, ze které se střílelo (nebylo jasné, zda tyto předměty souvisejí s Crooksem). A v 17.32 tento odstřelovač opět viděl Crookse na telefonu a v rukou měl přístroj na měření vzdálenosti. Následně tento odstřelovač textově informoval ostatní odstřelovače a bylo mu řečeno, aby kontaktoval vedení.

Tak učinil v 17.41, informoval o podezřelém, který měl měřič vzdálenosti. V 17.45 pak textově informoval velení jednotky nouzového nasazení z Beaver county a instruoval je, aby informace předaly velení. V 17.59 operátor policistů z okresu Beaver obdržel potvrzení od velitele zásahovky okresu Butler, že velení, tedy i Tajná služba, ví o těchto zprávách a chce další informace o podezřelém.