Ukrajinská protiofenziva už začala, oznámila náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Malyar. Podle washingtonského Institutu (ISW) pro studium války rovněž uvedla, že „ukrajinské síly nikdy nebudou preventivně oznamovat, kdy protiofenziva začne, a zopakovala, že cílem ukrajinských sil je osvobodit celé ukrajinské území“.  Situace na bojišti je teď tak složitá, že některé prvky ukrajinské protiofenzivy budou mít podle náměstkyně i defenzivní charakter.

Rusové mezitím vypustili na jihu Ukrajiny dalších 12 íránských sebevražedných dronů Šahíd. Podle institutu ukrajinská protivzdušná obrana 10 z nich sestřelila.

19. dubna vedoucí ukrajinského Sjednoceného koordinačního tiskového střediska sil jižní obrany Natalija Humenyuková poznamenala, že úder byl záměrným pokusem najít a zničit ukrajinské systémy protivzdušné obrany.

Mezitím vychází najevo, že Rusové ve vodách na severu Evropy využili ke sběru informací flotilu špionážních lodí.

„Podle společného vyšetřování veřejnoprávních vysílacích organizací Švédska, Dánska, Norska a Finska operuje v severských vodách flotila špionážních lodí, která je součástí programu potenciální sabotáže podmořských kabelů a větrných elektráren v regionu,“ napsala americká zpravodajská stanice CNN s tím, že informace sbíralo přibližně 50 lodí posledních deset let.

Ruská plavidla proplouvala podle severských médií kolem vojenských výcvikových prostorů, důležitých ropných a plynových polí, malých letišť, hlubokovodních přístavišť a strategicky důležitých uzlů norských ozbrojených sil. Jedna z lodí v centru vyšetřování, Admirál Vladimirskij, je oficiálně používána pro podmořské výzkumné expedice, ale podle zprávy je to ruská špionážní loď. Vyšetřování rovněž uvedlo, že ruská rybářská loď Taurus, která v letech 2015 až 2022 dodávala ryby do Norska, se objevila na neobvyklých místech, mířila přímo k vojenským střelnicím a do blízkosti vojenských základen, kde je veškerý námořní provoz zakázán, upozornila CNN s odvoláním na média severských zemí.

Rusko ve středu obvinění uvedená ve zprávě popřelo a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov je na žádost CNN o komentář označil za „nepodložená“.

„Před několika měsíci jsme byli svědky toho, že ruské lodě chtěly vplout do oblasti, kde se nacházejí nizozemské větrné parky v Severním moři, s úmyslem zjistit, jak funguje řídicí a kontrolní struktura těchto větrných parků,“ řekl novinářům Jan Swillens, šéf nizozemské vojenské zpravodajské a bezpečnostní služby (MIVD). „Takže to byla hrozba... Bylo to poprvé, co jsme viděli ruské plavidlo vplout do oblasti větrných farem, aby provedlo svůj průzkum.“

A katarská televize Al-Džazíra obrací svou pozornost do Evropy a klade si otázku, proč se najednou v EU vedou tak velké spory o ukrajinské obilí. Čát zemí EU dovoz obilí zakázala, část nevidí v přijímání dodávek problém. Podle serveru katarské televize jde o další příklad, ve kterém je evropská jednota vystavena tvrdé zkoušce.

Naprostá jednomyslnost totiž neexistuje ani v otázce, jaká zbraně Ukrajině dodávat, zda jsou např. dodávky stíhaček ještě v pořádku, nebo už ne a další rozpor vyplul na povrch také po návštěvě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Číně. EU podle serveru nemá zcela jasno v tom, jak se k nejlidnatější komunistické zemi světa stavět.

Kyjev podle serveru uznává obavy některých evropských zemědělců z Polska, Slovenska či Maďarska, ale zdůrazňuje, že ukrajinští zemědělci mají teď kvůli ruskému vpádu na Ukrajinu opravdu těžký život.

„Existují však určité známky zmírnění krize. Nejvyšší představitelé EU opatření odsoudili, ale slíbili, že problém vyřeší penězi – navrhli miliony eur navíc na podporu zemědělců na kontinentu. A ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskij po jednání se svými polskými protějšky ve Varšavě ve středu potvrdil, že tranzit ukrajinského obilí a potravinářských výrobků bude přes Polsko obnoven,“ napsal server.

„Ukrajinské obilí by se mělo dostat do zemí, které je naléhavě potřebují. Ale zároveň to ztěžuje situaci zemím, jako je Rumunsko, které je čistým vývozcem obilovin, přičemž více než polovina naší vnitřní produkce jde na vývoz,“ řekla Alina Cretu, výkonná ředitelka rumunského Fóra profesionálních zemědělců a zpracovatelů, pro Al-Džazíru. „Pokud budou někteří místní obchodníci nakupovat tyto obiloviny z Ukrajiny, místo aby je kupovali od místních zemědělců, což se již nyní děje, budou naši zemědělci čelit bankrotu, protože nemůžeme konkurovat cenám ukrajinských obilovin. Máme pocit, že EU nemá jasno, jaká je situace pro zemědělce, jako jsme my. Zákaz dovozu ukrajinského obilí na naše trhy po stanovenou dobu a zajištění jeho přísného přechodu přes Rumunsko pomůže našim zemědělcům kličkovat tímto složitým obdobím,“ dodala.

Evropská komise zákazy dovozu odmítla.

Server katarské televize také napsal, že pokud svůj zákaz dovoz ukrajinského obilí odvolají Poláci, Slovensko i Maďarsko by je mohly následovat.