Zastropovat u výrobců nebo u prodejců? To byl dosti zásadní spor, když se v roce 2022 připravovalo zastropování vysokých cen energií. Před 14 dny se k němu opět vyjádřil ministr průmyslu a obchodu České republiky Jozef Síkela, který tvrdil, že zastropování cen u výrobce bylo mýtické řešení. „Ceny by se bez dopadu na státní rozpočet buď nesnížily, jen bychom museli vytvořit složitý, byrokratický systém. Pokud by se snížit měly, hrozily by nám žaloby, odchody zahraničních firem a poškození reputace pro investory,“ tvrdí Síkela a přidal další argumenty.

Nakonec prohlásil: „Zvolili jsme legální, byrokraticky méně náročný model, který umožnil snížit cenu na přijatelnou úroveň a zároveň získat od výrobců zisky způsobené mimořádnou situací na trhu. Kromě windfall daně jsme proto přijali opatření schválené na unijní úrovni za našeho předsednictví. Díky němu výrobci elektřiny z jiných zdrojů než z plynu odváděli do státního rozpočtu velkou část ceny za každý prodanou MWh. Třeba u jádra se tedy odváděla část prodejní ceny nad hranicí 70 EUR za MWh. Z těchto mimořádných příjmů jsme financovali model zastropování.“

Odborník na energetiku Přemysl Souček se ovšem věnuje trochu jiné otázce, kterou ale tento Síkelův příspěvek nastoluje. Z toho, že Síkela zmínil 70 eur za megawatthodinu, totiž vyplývá, že je jaderná energie nejméně nákladná. Přitom STAN i Síkela se velice zasazují o obnovitelné zdroje energie.

„Cílem modernizace energetiky je snížit ceny elektřiny pro zákazníky. Proto podporuji rozvoj levných obnovitelných zdrojů nezatížených cenou emisní povolenky. Posílíme tak naši energetickou soběstačnost a snížíme emise,“ uvedl v lednu Síkela, když vysvětloval, proč se zvýší cena regulované složky energie.

Cílem modernizace energetiky je snížit ceny elektřiny pro zákazníky. Proto podporuji rozvoj levných obnovitelných zdrojů nezatížených cenou emisní povolenky. Posílíme tak naši energetickou soběstačnost a snížíme emise.

S jejich rostoucí rolí se však zvýší nároky na přenosovou… pic.twitter.com/HC7Zm1kU2w

— Jozef Síkela (@JozefSikela) January 16, 2024

Pokud je ale elektřina z obnovitelných zdrojů tak levná, proč tak nebyla zastropovaná? „Obecně média tvrdí, že elektřina z občasných zdrojů energie (OZE) je nejlevnější, protože ‚suroviny‘ pro její produkci jsou zdarma. Je-li tomu tak, proč stát cenu této elektřiny zastavil až na 180 eurech za megawatthodinu?“ ptá se Souček.

Vychází ze zprávy MPO, která uvádí strop tržního příjmu u jednotlivých druhů energií. Nejnižší je u zmíněné jaderné energie, tedy 70 eur za megawatthodinu. Druhý nejnižší byl u energie z komunálního odpadu, 100 eur za MWh. Pak následovalo hnědé uhlí se stropem 170 eur za MWh, ovšem jen v případě, že daný výrobce vyrobil více než 140 megawattů.

A u energie větru, solárů, geotermální energie a u vody je to shodně 180 eur. Stejně jako u rašeliny a minerálních olejů. Ještě větší strop byl u biomasy. „Stropy tržních příjmů výrobců jsou stanoveny tak, aby v principu pokrývaly běžné provozní náklady a případně investice. Konkrétní částky stanovila meziresortní pracovní skupina na základě analýzy dat vybraných výrobců,“ uvedl tehdy náměstek pro energetiku René Neděla.

Již zrušený strop tržního příjmu
Zdroj: MPO

„Vždyť elektřinu z uhlí, zatíženou emisní povolenkou, jejíž cena již několikrát atakovala 100 eur za megawatthodinu, zarazil jen o 10 eur níže, tedy na 170 eurech. A pro jádro, stále často z různých důvodů odsuzované, byl strop stanoven jen na 70 eurech? Obvyklým argumentem jeho odpůrců je přitom to, že se elektřina z jádra nevyplatí. Z nastavení vládního stropu je přitom zřejmé, že v krizích se naopak jádro vyplatí velmi,“ poukazuje energetický odborník a dodává: „Zastánci OZE teď jistě dokážou snést spoustu argumentů, proč byl takový krok správný. Leč těžko se mezi nimi objeví ten, který by dokázal zmíněný rozdíl vysvětlit důvěryhodně.“

Přemysl Souček se kromě toho dotkl ještě dalšího tématu, které souvisí s tím, jakou aktivitu vyvíjí ministr Síkela na sociálních sítích. Tedy o státním podílu v ČEZu. „Jeho význam je z facebookových příspěvků MPO zcela zřejmý. Protože jste-li stoprocentním vlastníkem, můžete rozhodovat o tom, za jakou cenu prodáváte v tuzemsku a za jakou cenu v zahraničí a cena elektřiny na burze vám může být úplně jedno. A je-li vlastníkem stát, rozvazuje mu to ruce směrem k jeho obyvatelům,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Přemysl Souček.