Na hlavním nádraží ve Frankfurtu nad Mohanem v pondělí muž původem z Eritreje svrhl do kolejiště pod právě přijíždějící vlak matku s jejím osmiletým synem. Matka stihla těsně uniknout, syn podle vyšetřovatelů „neměl šanci“. Pak se vrah neúspěšně pokusil strčit do kolejiště ještě třetího člověka. Nakonec se dal na úprk po peróně, kde jej po nějaké době zadrželi jiní cestující.

Moderátor Událostí, komentářů Tomáš Řezníček celé téma uvedl slovy, že případ v Německu rozvířil debatu nejen o bezpečnosti na nádražích. V příspěvku bylo zdůrazněno, že muž původem z Eritreje žil přes deset let legálně ve Švýcarsku. Citována rovněž byla slova německého ministra vnitra, že zaměstnavatel jej udával jako příklad skvěle zvládnuté integrace.

Pak bylo pro vyvážení připomenuto, že před několika dny spáchal podobný čin „muž ze Srbska“. Tím ČT narážela na případ z Voerde u Duisburgu, kde pod koly vlaku zemřela čtyřiatřicetiletá žena. Jeho pachatele německá mainstreamová média označují jako „muže s kořeny v Srbsku“. Později ale bylo zjištěno, že kořeny osmadvacetiletého muže, narozeného již v Německu, ve skutečnosti nejsou v Srbsku, ale v Kosovu.

Vysvětlení celého problému pak divákům České televize přinesla Bára Procházková. Žena s profesní historií ve zpravodajství ČT a redakci Respektu byla představena jako novinářka a politoložka.

Hned v první odpovědi se vypořádala s tím, že se nejedná o projev napětí mezi Němci a imigranty, protože „ten člověk byl psychicky nemocný“. Kvůli svým psychickým problémům prý byl už od ledna na nemocenské.

Doplnila, že shození z nástupiště na německých nádražích se v minulosti vždy ukázalo jako čin psychicky nemocného člověka.

Redaktor Řezníček se pak začal zajímat o to, zda je tedy na německých nádražích systémový problém nedostatečného dozoru na nástupištích. Procházková potvrdila, že právě na to se chce německé ministerstvo vnitra zaměřit. „Více policistů, více kamer,“ popsala německou cestu ke zlepšení. Ministr prý slibuje i „další technická zařízení“.

Řešením, o kterém se uvažuje, je prý i to, že cestující by byli pouštěni na nástupiště až po bezpečném zastavení vlaku, i když to by prý bylo technicky i finančně velmi náročné.

Redaktora Řezníčka pak zajímalo, zda v Německu někdo na případu „začíná rozehrávat protimigrační rasovou kartu“. Novinářka a politoložka uvedla, že ve společnosti po prvním šoku už „došlo ke zklidnění“ a čin ve Frankfurtu prý lidé s imigrací přestali spojovat, když se zjistilo, že vrah „nepřišel s tou vlnou v roce 2015“.