Balíček Fit for 55 koneckonců vychází z jednomyslného rozhodnutí členských zemí, že Evropa sníží emise do roku 2030 o 55 procent. Mezi lidmi oprávněně sílí obavy, co bude s auty, s automobilkami či s lidmi v automobilovém průmyslu. Kolik navíc budou taková elektroauta stát a zda při pohledu na dnešní energetickou krizi bude vůbec v budoucnu dostatek elektřiny. Říká se, že přechod bude pomalý, ale ruku na srdce, rok 2035 není tak daleko pro tak dramatickou změnu.

Přechod na elektroauta může do běžného života přinést řadu starostí spojených s jejich údržbou. A co teprve, když přijdou mrazy. Zamrzlá nafta dokáže v minusových teplotách potrápit, ale oproti tomu, co v mrazivých dnech dokážou auta bez benzínových a naftových motorů, je to pořád slabý odvar. Kritici doslova hovoří o průmyslové revoluci pozpátku.

Aktuální teploty kolem nuly snižují dojezd elektromobilů a prodlužují dobu jejich nabíjení. Různé studie uvádějí průměrné zkrácení dojezdu při teplotě na bodu mrazu o 5 až 40 procent, informuje ve své reportáži Česká televize.

Ideální teplota pro dojezd je kolem 21,5 stupně. V mrazech elektroauta ujedou až o desítky procent menší trasu. Pro člověka, který každé ráno musí za svými povinnostmi, ať už do práce nebo odvézt dítě do školy, to může značit velký problém.

Tento nedostatek ukazují studie, které průměrují data z milionů skutečných jízd, simulací a zkušenosti řidičů, již elektroauta vyžívají. Mírný pokles výkonu v zimních dnech vnímá ve svém autě i publicista zabývající se elektromobilitou Jan Pultzner. „Na stejných, identických trasách je ten dojezd zhruba o deset až patnáct procent kratší oproti stejným trasám v létě,“ říká.

Závislost na teplotě počítali třeba vědci z Žilinské univerzity. Snížení dojezd při nule bylo oproti ideálu asi jen pětiprocentní. Jejich simulace ale nepočítala s topením. To má prý velký vliv. Zatímco u běžných aut je teplo odpadem, v elektromobilech ho musí vyrábět baterie. „U elektromobilů přebytečné teplo není. Musíme si tam dát elektrické topení,“ vysvětluje Pavel Hrzina, manažer kvality a metrolog laboratoře diagnostiky fotovoltaických systémů.

„Vidíte, že třeba 23 stupňů už ukrojí 16 kilometrů z dojezdu,“ dodává majitel elektroauta Pultzner s tím, že klíčové je zvyknout si elektroauto vytápět ze sítě už před jízdou. Odmítá zároveň časté obavy, že by si nemohl dovolit topit, kdy v zimě uvízli třeba v koloně na dálnici. „Tohle auto vydrží topit zhruba nějaké tři až čtyři dny. Déle než spalovací auto, pokud je plně nabité.“

Mrazivé teploty se mohou projevit u elektroaut také na tom, jak rychle se vozidlo dobije u dobíjecí stanice. Při minus deseti to může být až o pětinu delší čas.

Vliv teplot na dojezd řady modelů je možné zkontrolovat třeba na webu firmy Geotab. Data má z víc než pěti milionů skutečných jízd.

Tato neefektivita připomíná dávnou epizodu seriálu Simpsonovi, konkrétně pak nadčasovou scénku o zkušební jízdě Homera a Barta s polochcíplým „eletromobilem budoucnosti“, který „nedokáže jet moc rychle ani moc daleko“.

Ale zpět k reportáži, která přinesla údaje, jimiž mnohé na síti pobavila. Například nutnost vytápění auta ze sítě před jízdou.

„Neskutečně mě pobavil argument z reportáže, že si lidé musejí zvyknout na to, že auto budou vytápět ze sítě před jízdou. Tomu se snad musejí smát i zastánci elektroaut. Jak může vůbec někdo takovou věc vyslovit vážně? Opravdu si někdo představuje, že budou lidé vstávat dřív do práce jen proto, aby si vytopili auto? A co lidé, kteří nebydlí v domě, ale v bytovce nebo paneláku, ti si budou házet z okna prodlužku, aby v autě cestou do práce nemrzli?“ pozastavoval se v následné diskusi komentující Jakub Melín.

A přidal vlastní zkušenost z D10, kde „jezdí i spousta aut manažerů Škody, většinou jedou „na spotřebu“ s tempomatem tak 115 km/h: „V létě mě předjížděly nablýskané enyaqy a občas nějaká tesla, vždy 130 km/h a více v levém pruhu. Nyní v mrazech předjíždím na stejně nastavený tempomat tyto vozy táhnoucí se v pravém pruhu rychlostí 80–90 km/h já. Náhoda? Nemyslím si. Topit je v mrazech potřeba, což už tak horší dojezd dále snižuje,“ podotýká.

Jak bylo zmíněno, oprávněně zaznívají obavy, kam až se ceny elektroaut při současné energetické krizi vyšplhají a zda nepůjde pouze o auta pro boháče. „Při současném nárůstu cen energií a materiálů se pořízení a provoz elektromobilů prodraží o kolik procent?“ otázal se věcně diskutér Milan Rosak.

Lidé zabývající se výzkumem automobilového průmyslu krotí obavy slovy, že kolem roku 2025–2027 se cenově srovnají auta na baterie s auty se spalovacími motory a auta na baterie budou provozně výrazně levnější. Málokdo tomu ale zatím skutečně věří.