Česká národní banka (ČNB) se svými devizovými intervencemi snažila nabudit českou ekonomiku a předejít riziku deflace. Jenže si podle Pavla Kohouta popletla dva významy slova deflace – pozitivní a negativní. "Nám hrozila ta dobrá deflace, tedy pouze pokles cen," vysvětloval na ČT ekonom. Došlo například k poklesu cen energií nebo za volání, a tak hrozilo, že index spotřebitelských cen bude záporný. "Samozřejmě, že to byla smyšlená hrozba. Ve skutečnosti to žádná hrozba nebyla," dodal.

Podle Jana Papeže z Asociace cestovních kanceláří za krokem ČNB bylo něco jiného – spíše snaha jejích představitelů ukázat se jako "pánové zeměkoule", chtěli pohnout deseti miliony lidí. "Já jsem se byl dneska podívat na budovu ČNB, abych viděl, kdo to způsobil. Ta budova je palác," popisoval Papež.

Podobně hovořil i Aleš Hemer, místopředseda Strany soukromníků. "Čtyři teoretici, akademici bez praxe, rozhodli o osudu deseti milionů lidí," připomněl, že pro intervence hlasovali jen čtyři ze sedmi lidí, většina tedy byla těsná.

Hemer ale poukázal na problém, který si podle něj ČNB neuvědomuje, a tedy mentalitu českých občanů. "Český člověk je zvyklý šetřit, spořit. A ve chvíli, kdy dochází do krize, tak je zvyklý více šetřit. Rozhodnutí ČNB toto myšlení národa neobrátí," vysvětloval, proč si myslí, že Češi po tomto kroku nezačnou více utrácet.

Trestní oznámení na ČNB: