„Sborník měl být otevřen i odpůrcům islámu, ale ti podle editorů nabízenou spolupráci odmítli. Tím jen dokázali, že jejich názory v kritické diskusi nemohou obstát. A také že nestojí o dialog, ale jen o propagaci svého vlastního vidění světa,“ píše se podle Kurase v noticce. Ten následně konstatoval, že jediný, kdo nabídku spolupráce odmítl, byl on. „Ostatní onu ‚nabídku‘ nedostali, takže ji nemohli odmítnout,“ dodal. A popsal, jak se to celé odehrálo.

„Před rokem jsem od pánů Ondřeje Beránka a Bronislava Ostřanského z Orientálního ústavu obdržel e-mailem ‚nabídku spolupráce při přípravě publikace mapující současné české polemiky kolem islámu a muslimů‘. Už delší dobu mě fascinuje v české korespondenci typicky orwellovské a všudypřítomné užívání slova ‚nabídka‘, jehož absurditu už nikdo nevnímá. Ona totiž vám nic nenabízí, nýbrž naopak od vás něco žádá,“ zmiňuje Kuras s tím, že nabídka žádala bezplatné napsání článku o 10 tisíci slovech. A to na sedm zadaných témat „pokrývajících stěžejní dílčí kolbiště, kde se střetávají i míjejí nejen muslimové s nemuslimy, ale i zastánci s odpůrci islámu nebo odborníci s aktivisty“.

Původní text ZDE.

„V zájmu ‚reprezentativní‘ a ‚neselektivní‘ názorové mozaiky jsem odpověděl, že do publikace rád přispěji, pokud v té mozaice budou také například Frýbort, Lhoťan, Konvička, Hampl nebo J. X. Doležal. Odpověď: ‚S těmito lidmi nepočítáme.‘ Jejich účast by totiž mohla odradit ‚nejen odborníky, ale podstatnou část oslovených‘. Odpověděl jsem, že bez těchto lidí by ono spektrum bylo nekompletní a nevyrovnané a že by tudíž moje účast nepřispěla k ničemu dobrému,“ popisuje Kuras. 

Závěrečná odpověď od Ostřanského pak dle jeho slov zněla takto: „Naprosto s Vámi souhlasím, to názorové spektrum by bylo nekompletní a nevyrovnané – neobsahovalo by totiž podněcování k nenávisti, které pánové Hampl, Konvička a JXD provozují a které je jistě také jedním z možných přístupů, ostatně dnes celkem rozšířeným.“

„Reprezentativní? Neselektivní? Bez ohledu na to, zda nacházejí slova pochopení, nebo kritiky? Kontroverze, dynamika? Výklady, které se spíše míjejí? Z koho si tady Orientální ústav dělá osly? Že by právě on tím dokazoval, že jeho názory v kritické diskusi nemohou obstát? A také že nestojí o dialog, ale jen o propagaci svého vlastního vidění světa?“ uzavřel.