Libor Rouček navštívil v minulých dnech Evropský parlament a „sondoval“ atmosféru. „I když už nejsem europoslancem, pravidelně do Evropského parlamentu jezdím, jdu navštívit kolegy a mluvím s nimi o tom, jak situaci vidí. Tento týden se konalo zasedání politických skupin. Nebylo to plenární zasedání, to je naplánováno až na příští týden ve Štrasburku, kam také pojedu,“ předeslal Rouček. „Pokud jde o zasedání politických skupin, máme rok do voleb a vládne atmosféra, kdy už jednotlivé frakce kalkulují, kolik by mohly mít poslanců, kdo by v nich byl atd. Takže klasika. Lze vnímat určité vzrušení, napětí, které je cítit vždy tak rok před volbami,“ dodal. 

Rouček se domnívá, že poměry zůstanou v Evropském parlamentu stále stejné, to znamená proevropské klasické uskupení, ať jsou to evropští lidovci, sociální demokraté, liberálové nebo Zelení budou opět nejsilnější a vytvoří většinu. „Kdo určitě posílí, bude nacionální pravice. Vidíme to na italské vládě, která je vůbec nejpravicovější, co kdy byla. Bude záležet na ODS, ke které frakci se připojí. Zatím má ve své skupině italské bratrstvo, Právo a spravedlnost z Polska a otázkou je, co bude se stranou Fidesz,“ komentuje Rouček. Co se týká ODS, jsou podle Roučka náznaky, že by mohla ze skupiny vystoupit a přejít do největší frakce patřící k evropským lidovcům. „O tom se trošku mluví na pravostředové straně politického spektra v Bruselu. Záležet to bude na vnitřních poměrech a situaci uvnitř ODS. Napětí vidíme už rok před volbami, než se vůbec začnou stavět kandidátky,“ uvedl. 

Zopakoval i svůj předpoklad k výsledkům voleb. „Myslím si, že největší politické skupiny, proevropské, které tvoří většinu, ji budou tvořit i po volbách,“ říká. 

Eurovolby? Test popularity vlády

Otázkou je, do jaké míry pak budou eurovolby ovlivňovat místní témata. „Nejen evropská témata, ale často převažují i domácí témata. Evropské volby často slouží jako test popularity vlády. Když se vládě daří dobře, dá se předpokládat, že uspějí, pokud ne, neuspějí ani na evropské úrovni,“ komentuje Rouček.     

V Česku zesiluje kritika kabinetu. Objevila se i v případě, kdy resort obrany odtajnil plné znění obranné smlouvy DCA mezi Českem a USA. Podle různých zdrojů text obsahuje několik pasáží, které jsou s otazníkem nebo mohou dávat tzv. bianko šek.

„Hodnotím ji jako běžnou standardní smlouvu. Je jasné, když se pohybují jednotky na Slovensku, do Polska atd., je nutné, aby veškeré eventuality byly do smlouvy zahrnuty. Je to standardní smlouva, kterou má podepsanou většina států NATO. Že by z toho mohla vyplynout i americká základna na území ČR, je nesmysl. Nesmysl je to už i z toho pohledu, že mají Američané všechny základny, infrastrukturu a letiště v západním Německu. Nyní s konfliktem Rusko-Ukrajina se stavějí základny v Polsku nebo v Rumunsku, ve státech, které se zónou konfliktu sousedí. I z hlediska Spojených států by naprosto nedávalo smysl, mít základnu ve středoevropské zemi, která nemá hranici s nikým kromě Slovenska na východě. Ani Spojené státy nemají prostředků nazbyt. Že tady mohou být různá překladiště, to už je věc jiná,“ uvedl bývalý europoslanec. „U nás jsou lidé, kteří jsou orientovaní prorusky, chtějí vystoupit z NATO, netají se tím, ale v tomto případě není kritika na místě,“ dodal. 

„Je ale pravdou, že vzniká jakýsi obecný trend, kdy jsou lidé už opatrní a nedůvěřiví prakticky ke všemu, s čím vláda přijde. „To je trošku problém. Je určitá skupina lidí ve veřejnosti, asi 20 nebo 30 procent, kdy ať udělá kabinet cokoli, nevěří. V mém případě také tato vláda není můj šálek čaje, ale chceme, aby se nám ve státě dařilo,“ dodal. 

Kde vláda kritiku zasluhuje, to je podle Roučka astronomický deficit státního rozpočtu. „Vyšla čísla o spotřebě domácností a jsme minus osm procent. Přitom vláda chce zvýšit DPH, pak se zvednou ceny a lidé si opět koupí méně. Navíc se zvýší inflace. Dostáváme se do začarovaného kruhu, kdy máme obrovský nárůst deficitu státního rozpočtu, obrovskou inflaci, která je a minimálně další rok zůstane, máme hospodářský pokles a stagnaci. Česká republika je jediná země z celé EU, která se ekonomickou výkonností ještě nedostala na předcovidovou úroveň. Žádná jiná země na tom takto není, ať jsou to ekonomicky silné země nebo Španělsko nebo Rumunsko. Máme nejhorší čísla. Vláda se nemůže vymlouvat tu na Eurostat, tu na centrální banku. Je to na této vládě, která je u moci rok a půl a na tomto poli toho moc neudělala,“ uvedl.