Německá kancléřka Angela Merkelová to nemá jednoduché. Snaží se udržet jednotu EU i v časech uprchlické krize a neutuchajícího tlaku z Moskvy. O tom, že k tomuto tlaku dochází, nelze pochybovat. Stačí se podívat na to, jak ruská média informují o uprchlické krizi v EU. „Rusko využívá uprchlickou krizi k prohloubení nespokojenosti občanů Německa a k rozdělení německé společnosti. Ruská propaganda popisuje Západ jako nestabilní a méně bezpečnou oblast vzhledem k přílivu migrantů. Rodí se tak obrázek zemí, ve kterém už nemůže být bezpečnost občanů zajištěna jednotlivými národními vládami,“ lze se v textu dočíst.

Ale to není jediný způsob, jakým kremelský pán Vladimir Putin bojuje proti Angele Merkelové. Německé tajné služby i jejich partneři z dalších zemí varují, že by se ruská vláda mohla pokusit zmobilizovat ruské občany žijící v Německu k podněcování nepokojů. K tomu by mohl dobře posloužit např. Rusko-německý mezinárodní kongres, jehož účastníci už demonstrovali proti Angele Merkelové.

Celý článek v angličtině naleznete zde.

Rusové se však nebojí použít v pokusu o rozklad Německa i do očí bijící lži. Z Moskvy např. zaznělo obvinění vůči Berlínu, že zde byla znásilněna třináctiletá ruská dívka Lisa a úřady s tím nic nedělají. Proč? Údajně proto, že se znásilnění dopustili migranti a německé úřady to „tutlají“. Vláda v Berlíně se proti tomuto tvrzení důrazně ohradila. Potvrdila sice, že dívka zmizela, ale podle dostupných důkazů nebyla ani unesena, ani znásilněna, takže ruská strana v čele s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem kauzu využívá ke zvýšení napětí ve společnosti.

„K dispozici je také kybernetická složka v ruské hybridní válce proti Německu. Německé úřady připsaly mohutný kybernetický útok na německou dolní komoru parlamentu z dubna 2015 ruským tajným službám. Ruští hackeři získali přístup ke čtrnácti serverům, které obsahovaly informace z německého federálního parlamentu,“ mohou se čtenáři dozvědět dále.

Navzdory těmto ruským pokusům se však Německo snaží s Ruskem jednat otevřeně a vybízí k dalšímu jednání i své partnery z NATO, ačkoli vztahy Aliance a Ruské federace notně ochladly po tom, co Rusko obsadilo ukrajinský poloostrov Krym.