Ministr zahraničí Arménie Ararat Mirzojan v pátek uvedl, že zvažuje podání žádosti o členství Arménie v Evropské unii, protože se snaží navázat bližší vztahy se Západem, vzhledem k napětí s tradičním spojencem Ruskem.

„V současné době se v Arménii do značné míry diskutuje o mnoha nových možnostech, a nebude tajemstvím, když řeknu, že mezi ně patří i členství v Evropské unii,“ řekl Mirzojan v rozhovoru pro tureckou televizní stanici TRT World. „Arménský lid si zvolil demokratickou cestu rozvoje společnosti a tuto volbu lidé několikrát prokázali,“ podotkl Mirzojan. „V tomto procesu jsme viděli, že Evropská unie a Spojené státy americké jsou hlavními podporovateli demokratických změn v Arménii, a navíc je dobré diverzifikovat vztahy – mít co nejvíce partnerů.“

Krom Evropské unie a Spojených států buduje Arménie vztahy i například s Indií. Prioritou však pro Arménii dle Mirzojana zůstává normalizace vztahů se sousedními státy Arménie. „To je naše zahraniční politika, abychom to zkrátili,“ řekl ministr zahraničí.

Arménská republika, která je někdy označovaná za hranici mezi Evropou a Asií, sousedí na severu s Gruzií, na východě s Ázerbájdžánem, na jihu s Íránem a na západě s Tureckem. Hlavním městem Arménie, jež má rozlohu přibližně 29.800 kilometrů čtverečních, je Jerevan. Odhadovaný počet obyvatel Arménie je okolo 3 milionů. V zemi se rozvíjí průmysl a zemědělství. 

Podle informací z arménských médií, jak informuje server Politico, hodlá arménský premiér Nikol Pašinjan podat žádost o členství v EU koncem roku 2024.

Arménský premiér Nikol Pašinjan od svého nástupu k moci během revoluce v roce 2018 prohloubil vztahy Arménie s Evropou a s USA. O navázání hlubších vztahů se snaží zejména po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 a s ohledem na rostoucí podporu Kremlu regionálnímu rivalovi Arménie – Ázerbájdžánu.

V říjnu 2023 premiér Arménie kritizoval Moskvu v Evropském parlamentu za to, že jeho zemi nepřišla na pomoc, když Ázerbájdžán obsadil Náhorní Karabach.

Začátkem února 2024 do Arménie cestovala předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Tamní politiky ujistila o silné podpoře České republiky. Její cesta nicméně pokračovala do Ázerbájdžánu, kde prohlásila, že Česko plně respektuje jeho územní celistvost – tedy že uznává Náhorní Karabach za jejich území, čímž odmítla Arménii.