Praha a Budapešť mají podle nich stejný názor také v tom, že případná daňová harmonizace by nepřinesla "nic pozitivního, nic dobrého" a problémem by bylo, kdyby se o ní nyní vznikající dokument zmiňoval "přímo či nepřímo".

Komunikace obou zemí v otázkách přípravy nové smlouvy stojící mimo rámec nynějšího základního práva EU je podle českého premiéra velice intenzivní a intenzivně bude pokračovat i v budoucnosti.

Více o euru ZDE

"My preferujeme, aby se tato nová mezinárodní smlouva aplikovala na nečlenské státy eurozóny až v okamžiku jejich vstupu do eurozóny," prohlásil na tiskové konferenci po jednání s Orbánem Nečas. Zatím totiž podle něj není jasná představa, jak by se vlastně dohoda na nečlenské země eurozóny měla vztahovat. Mezi zvažované možnosti patří prý například také to, že by se na ně vztahovala ve chvíli, kdy svou národní měnu zafixují v rámci mechanismu směnných kurzů ERM-2. "Je tu v tuto chvíli příliš mnoho nejasností," podotkl.

Téma: Záchrana eura

Uvidíme, až jak bude vypadat smlouva

Česká republika nejprve váhala, zda se ke smlouvě, na jejímž vzniku se dohodli lídři EU minulý pátek, vůbec připojí. Nyní bylo rozhodnuto, že se trojice českých vyjednavačů bude účastnit přípravy dokumentu, který má být hotov na jaře a teprve poté na základě konkrétní podoby smlouvy padne poslední slovo. "Konkrétní parametry této smlouvy teprve budou dojednávány a v tuto chvíli nemá význam spekulovat o větších detailech," podotkl Nečas. ČR má při tom určité hranice, které odmítá překročit. Podle Nečase mezi ně patří i případné posílení pravomocí EU zasahovat do důchodových, sociálních systémů, či oblastí jako je zdravotnictví či důchodová politika, které dnes stojí mimo unijní pravomoci.

Smlouva samotná podle českého premiéra nyní "trošku připomíná Yettiho: všichni o ní mluví a nikdo neví, jak vypadá".

Na daňovou politiku nám nesahejte

Orbán zdůraznil, že také Maďarsko se nehodlá vzdát samostatné daňové politiky, která podle něj pomáhá zvyšovat efektivitu maďarské ekonomiky, která je nyní v problémech. "Také o tom budeme rokovat se státy eurozóny," zdůraznil s tím, že tato věc je pro Budapešť klíčová. Předseda maďarské vlády přitom poznamenal, že Maďarsko se i bez pobídek zvenčí snaží sledovat principy hospodářské disciplíny a hodlá tak činit i v příštím roce. "Je v našem zájmu, abychom měli přísnější pravidla, než jaká má obecně EU," řekl Orbán. Projektu společné rozpočtové politiky eurozóny pak popřál "mnoho úspěchu".

Nečas na své jednodenní návštěvě Maďarska hovořil s Orbánem také o hospodářských tématech. Na tiskové konferenci připomněl, že vzájemná obchodní výměna obou zemí zatím dosáhla jen asi osmdesáti procent objemu z doby před začátkem hospodářské krize v roce 2008. "Vzájemné investice mají velký potenciál," zdůraznil český premiér, kterého do Maďarska doprovázela desítka českých podnikatelů.

Spolupráce v energetice

S Orbánem se bavil také o energetice, o možnosti diverzifikovat zdroje surovin i jejich přepravní trasy. V této oblasti je podle premiéra dobrá spolupráce mezi českým ČEZem a maďarským podnikem MOL, které plánují společné stavby plynových elektráren nejen v Maďarsku, ale i na Slovensku.

Obě země spolupracují i při výcviku vojenských pilotů, maďarští letci mají pronajaty kapacity českých bitevníků L-159 u Aera Vodochody pro výcvik pilotů stíhaček Jas-39 Gripen, které obě země používají. "My jsme nadále připraveni v této oblasti intenzivně spolupracovat," podotkl Nečas s tím, že v ČR vznikl efektivní a úsporný systém výcviku pilotů pro gripeny. "Bavili jsme se o možnosti vytvořit společný výcvikový komplex, který by v sobě zahrnoval L-159 a letouny gripen," doplnil. Český premiér také připomněl plány na opravy původně ruských vrtulníků v ČR, ale i mezinárodního výcvikového centra pro jejich piloty.

Nečas se v Budapešti krátce sešel i s maďarským prezidentem Pálem Schmittem a předsedou parlamentu Lászlóem Kövérem.