S tím souhlasí část zákonodárců z řad sociálních demokratů, naopak důrazně proti se staví kluby ODS a TOP 09. Hnutí ANO zatím nemá jednotné stanovisko k problému a vzhledem k situaci, že se předmětná diskuse odvíjí od možného vládního angažmá jejich předsedy, našlapují představitelé hnutí velmi opatrně. Nejslabší parlamentní blok, hnutí Úsvit Tomia Okamury by rádo vidělo podmínky lustračního zákona překlopené do obecného zákona o státní službě.

Pro lidovou stranu je zachování lustračního zákona morálním závazkem, přihlášením se ke kontinuitě vývoje v naší zemi od roku 1989. Uvedl to v pořadu České televize Události, komentáře poslanec strany a bývalý ředitel ÚSTR Daniel Herman.

Jiří Dienstbier se sice rozhodně postavil proti politickým angažmá těch, kteří „aktivně upírali lidská práva“ a jinak ubližovali občanům v době minulého režimu, ale jedním dechem dodal, že už při schvalování lustračního zákona ve Federálním shromáždění tehdejšího Československa byl proti, protože jej považuje za neústavní. Vadí mu, že zákon se odvolává na evidenci Státní bezpečnosti, na místo na skutkovou podstatu – postižen je ne ten, kdo vědomě spolupracoval s StB, ale kdo je veden v jejích záznamech.

Mohou lustrace znamenat konec možné koalice?

S Jiřím Dienstbierem se ostře střetl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, který připomněl, že zákon se nedotýká jen spolupracovníků StB, ale celé škály stranických a bezpečnostních funkcionářů, absolventů jmenovitých stranických či sovětských škol a nevymezuje se jen na ministry, ale na funkce ve státní správě. Senátoru Dienstbierovi, který je právník, připomněl, že zákon posoudil Ústavní soud a neshledal jej v rozporu se základním zákonem republiky. „Komunisti chtějí zákon zrušit, já se jim nedivím,“ prohlásil Stanjura s tím, že zbývající parlamentní strany by se měly postavit proti této snaze. „Je to teprve 23 let, až to bude 43 let, tak se o tom můžeme bavit,“ odbyl námitku, zda více než dvě desítiletí po změně režimu má smysl lustrovat úředníky a ministry.

Pro Věru Jourovou z hnutí ANO, která věří v Babišovu nevinu, by stejně případná spolupráce neměla být bariérou pro vstup do politiky. Domnívá se totiž, že v tomto případě je „vůle voličů nad zákon“.

Podle Daniela Hermana KDU-ČSL určitě zrušení zákona nepodpoří. Případná podpora ze zbývajících stran formující se koalice by určitě nepřinesla zjednodušení vyjednávací situace. Zda by však znamenala konec vyjednávání o vládě odmítl poslanec Herman jednoznačně říci.