Evropský statistický úřad Eurostat vydal shrnutí a porovnání veřejných financí za roky 2021 a 2022. Zadlužování v EU pokračuje, ovšem nižším tempem. V roce 2021 se státy EU v průměru zadlužily o 4,8 % HDP, v roce 2022 už „jen“ o 3,4 procenta. Za povšimnutí stojí, že v eurozóně bylo zadlužování větší, 5,3 % za rok 2021, 3,6 % za rok 2022. K největšímu zadlužení ale došlo v covidovém roce 2020.

Zadlužení za roky 2021 a 2022
Zdroj: Eurostat

V minulém roce prohloubilo své zadlužení celkem 20 ze sedmadvaceti států Evropské unie. Z toho nejvíc Itálie, o celých 8 procent HDP, následovalo Maďarsko a Rumunsko, pak Malta, Francie a Španělsko. Česko se zadlužilo lehce nadprůměrně na poměry Evropské unie, na poměry eurozóny pak naprosto průměrně.

Premiantem je pak Dánsko, které dokázalo vytvořit přebytek rozpočtu v hodnotě 3 % HDP. Přebytkové rozpočty pak měly ještě Kypr, Irsko, Švédsko, Chorvatsko a Lucembursko, Nizozemí pak bylo na nule.

Celkem zadlužení vůči HDP kleslo v unii z 88 % na 84 %, v eurozóně z 95,5 % na 91,6 %. Polovina (13 států) je pak zadluženější než 60 % HDP, což by přitom podle pravidel EU být neměly.

Celkové zadlužení za roky 2021 a 2022
Zdroj: Eurostat

Česko je spolu s Estonskem výjimkou, protože v roce 2022 byly podstatně zadluženější než v roce 2021. Ovšem je slušné podotknout, že Estonsko v tabulce se zadlužením 18,4 % vede a Česká republika je na osmém místě. Kromě nich se ještě zadlužily Finsko a Lucembursko, ovšem nepříliš výrazně.

Tabulku stále vede Řecko, jehož veřejný dluh vůči HDP sice poklesl o více než 20 %, nicméně stále přesahuje 170 % HDP. Přes sto procent HDP dluží ještě Itálie, Portugalsko, Španělsko, Francie, Belgie. Pod tuto hranici se podařilo dostat Kypru. Jak Eurostat poznamenává, zadlužení klesá hlavně proto, že HDP rostlo více než zadlužení států.

Klesl také podíl vládních výdajů na HDP. Vládní výdaje jsou v eurozóně v průměru těsně pod hranicí 50 % HDP. Což je méně než v covidových letech 2020 a 2021, ale stále vysoce nad průměrem let předcovidových. A stále se nepodařilo zacelit mezeru mezi vládními výdaji a vládními příjmy, která během covidu vznikla.

Poměr vládních příjmů a výdajů k HDP
Zdroj: Eurostat

Kuriozity jsou v grafu dvě. Jednak Irsko, které má poměr vládních výdajů a příjmů hluboce pod průměrem EU a eurozóny, což je způsobeno tím, že v něm kvůli příznivým daňovým podmínkám sídlí řada nadnárodních společností, což zvyšuje poměr soukromého sektoru. A pak mimounijní Norsko, u kterého vládní příjmy o třicet procent převyšují vládní výdaje.

Česko vede ještě v jiném grafu. Totiž v odvodech na důchody, které představovaly v roce 2022 39 % rozpočtu. Česko je také jednou z mála zemí, kde daně tvoří pod 50 % rozpočtu, spolu se Slovinskem, Slovenskem a Rumunskem.

Zadlužení už pro iDnes komentovala hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská: „Před více než deseti lety jsme v České republice varovali před řeckým scénářem prudkého zadlužování státu. Teď se situace obrací, Řekové mohou naopak varovat své občany před českým scénářem. Měli bychom myslet na to, že rozjetý vlak naložený skoro tříbilionovým dluhem se jen velmi těžko přibržďuje, natož zastavuje.“

„Řecká rozpočtová dieta spočívala především ve snížení vysokých veřejných výdajů plynoucích z předchozích velmi populistických opatření řady socialistických vlád. Vládní výdaje během necelé dekády klesly z 55 procent HDP na 48 procent v roce 2019. Příjmy státu se ale zvýšily ještě výrazněji. Z 39 procent v roce 2019 na 51 procent HDP,“ dodala. Mimo jiné Řekové navýšili daně, přesouvali položky ze snížené 11% DPH do 23% DPH. Zdanili tabák, pohonné hmoty či hazard.

K řeckým úpěchům se vyjádřil bývalý ministr financí Miroslav Kalousek: „Nebudeme platit řecké dluhy, říkal často Andrej Babiš, když hledal důvody, proč nechce euro. Stihl při tom nastavit takový trend vývoje našeho rozpočtu, že by to za čas mohli říkat Řekové o nás, pokud se rázně nezasáhne.“

Jeho slova ovšem vidí skepticky bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer. „2022 dluh vůči HDP, Řecko 171 %, Česko 42 %. Zhruba tak 30 let nezměnného vývoje, tedy doba existence samostatné České republiky, a už jsme, Mirku, tam... Mezitím, cos to četl, se nám zlepšil rating...“ okomentoval Kalouskův černý scénář.

2022 dluh vůči HDP, Řecko 171 %, Česko 42 %. Zhruba tak 30 let nezměnného vývoje, tedy doba existence samostatné České republiky, a už jsme, Mirku, tam...

Mezitím, cos to četl, se nám zlepšil rating... https://t.co/939k7bDpW6

— Miroslav Singer (@MiroslavSinger) May 15, 2023

„Stav českých veřejných financí je natolik špatný, že je třeba rázně osekávat dotace a výrazně snižovat náklady na provoz státu, i propouštět státní zaměstnance. ...a je zároveň stále natolik dobrý, že při splnění výše uvedeného není třeba ‚protirůstově‘ zvyšovat jakékoli daně,“ podotkl pak ekonom Lukáš Kovanda.

Stav českých veřejných financí je natolik špatný, že je třeba rázně osekávat dotace a výrazně snižovat náklady na provoz státu, i propouštět státní zaměstnance.
...a je zároveň stále natolik dobrý, že při splnění výše uvedeného není třeba "protirůstově" zvyšovat jakékoli daně.

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) May 14, 2023