Přílišnou tvrdost u pokut kritizoval například poslanec KDU-ČSL Jaroslav Klaška. Upozornil, že Finanční správa sice může pokuty v konkrétních případech promíjet, nicméně pravidla jsou tak striktní, že umožňují prominout pokutu jen v případě neočekávané nemoci nebo živelné pohromy.

Kontrolní hlášení bylo zavedeno loni v lednu jako opatření v boji proti daňovým únikům. Celkově se týká zhruba 500.000 poplatníků. Firmy musí podávat kontrolní hlášení každý měsíc. Pro fyzické osoby, které jsou plátci DPH, je lhůta pro kontrolní hlášení závislá na lhůtě přiznání u DPH. Fyzické osoby mohou přiznání podávat měsíčně nebo čtvrtletně. Podle ministerstva financí pomohlo opatření k lepšímu výběru DPH.

V souvislosti s kontrolním hlášením přitom hrozí poplatníkům řada pokut. Nejnižší pokuta, 1000 korun, za pozdní podání hlášení bez výzvy úřadu je plátci jedenkrát ročně prominuta automaticky bez nutnosti podávat žádost na finanční úřad. Dále správa může dát pokutu 10.000 korun, pokud poplatník hlášení podá v náhradní lhůtě poté, co jej finanční úřad vyzval. Pokuta 30.000 korun hrozí plátcům, kteří nevyhověli výzvě úřadu na změnu, doplnění nebo potvrzení údajů v hlášení. Postih 50.000 korun hrozí firmě, která by kontrolní hlášení nepodala ani v náhradní lhůtě. Existuje i pokuta 500.000 korun v případech, kdy plátce závažně ztěžuje nebo maří správu daní.