Historik Radek Schovánek v rozhovoru pro server Forum24.cz poznamenal, že v archivech pravděpodobně leží několik hlášení Andreje Babiše coby spolupracovníka komunistické Státní bezpečnosti, které potvrdí, že jako člen strany a člověk pracující v zahraničí s StB spolupracoval.

„Byl součástí systému, členem Komunistické strany Československa, pracovníkem podniku zahraničního obchodu a mohl předpokládat, že v té „pézetce“ jsou v nějakém kontaktu se Státní bezpečností prakticky všichni. Tak to v tom podniku prakticky prostě chodilo, že tam nebyli jen spolupracovníci StB, ale byli tam vysazeni i kádroví pracovníci," podotkl Schovánek.

• Celý rozhovor naleznete zde

Babiš dělal jen to, co mnoho dalších Čechů, zvláště těch, kteří s povolením režimu cestovali a žili v zahraničí. To, že podával jako komunista informace komunistům, považoval zřejmě za něco normálního. I dnes je pravděpodobně přesvědčen o tom, že nejednal nijak nemorálně. To, jak je veden spis o jeho spolupráci s StB, prý navíc prakticky vylučuje, že by šlo o falzum.

„Tak jak byl ten spis veden, jakou dobu, jak je zaveden v evidenčních systémech Státní bezpečnosti, nebylo možné takové falzum vytvořit. Ten příslušník, který by to falzum založil, by neuvěřitelně riskoval a situace by byla neudržitelná už po několika měsících.  Jen pro představu: V tom spisu je heslo pro kontakt.  Příslušník, který by ten spis zfalšoval, by onemocněl, a proto by bylo potřeba agenta kontaktovat. Nadřízený by poslal jiného kolegu, který by zjistil, že dotyčný o ničem neví. Ten, kdo ten spis zavedl, by dostal pěkných pár let natvrdo. Evidence nám umožňují zjistit, jestli se tam něco podivného nedělo. Zfalšování je vyloučeno,“ zdůraznil Schovánek.

Jisté je podle Schovánka to, že kdyby Babiš odmítl spolupráci s StB, nikdy by do Maroka, kde působil, neodcestoval. Lidé pracující v zahraničí často donášeli na sebe navzájem, stát si tak hlídal, aby ho jeho občané neokrádali. Co přesně Babiš v Maroku pro StB dělal však není jasné, ačkoli záznamy o této práci velmi pravděpodobně existují. Zřejmě je má pod kontrolou Úřad pro zahraniční styky a informace, který dodnes drží kontrolu nad ceou řadou spisů. Prý je potřebuje pro svou práci.

„Jde asi o dva a půl tisíce spolupracovníků a přes tisíc objektových svazků. Oficiální zdůvodnění je, že to jsou dokumenty, které jsou důležité pro jejich činnost. Oni postupně některé z nich uvolnili. Mne nejvíc mrzí, že stále utajují spis příslušníka rakouského Stapa Alfréda Petroviče, který v roce 1962 zavraždil maďarského zpravodajského defektora Bélu Lapusnyika. Petrovič v Rakousku pracoval pro StB, a tady nám rozvědka brání ve vědecké práci. Ten spis obsahuje obrovské množství informací o agentech chodcích. V rámci komunistické rozvědky existoval takzvaný PTA archiv, jakýsi Z fond, kde bylo asi 150 spisů, ze kterých byl odtajněn pouze jeden spis. A myslím si, že ještě omylem,“ podotkl Schovánek.