Ministr pro místní rozvoj a místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš čelí kritice kvůli digitalizaci stavebního řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj slibovalo, že digitalizace stavebního řízení přinese mnoho výhod, jako že například díky digitalizaci bude moci stavebník namísto desítek žádostí podat jen jeden návrh a že zkrátka bude systém efektivně propojovat data o územním plánování a infrastruktuře s informacemi o stavbách a řízeních.

Nově digitalizovaný systém stavebního řízení tak byl spuštěn 1. července. Na portálu Hlavního města Prahy je však avizováno, že systém od svého spuštění „není plně funkční“ a že problémy jsou řešeny se správcem systému, tedy s Ministerstvem pro místní rozvoj v čele s Ivanem Bartošem.

S kritikou nejčastěji přicházejí zejména úředníci, kteří se systémem musejí pracovat. Navzdory této kritice se Bartoše zastávají jeho koaliční partneři. Například poslankyně a starostka Lucie Potůčková z hnutí STAN připouští, že změnu systémů vždy provázejí problémy a že září bude klíčové pro posouzení úspěšnosti tohoto projektu. „Migrace systémů se vždycky rodila s porodními bolestmi, a to za každého ministra. Září podle mě rozhodne,“ uvedla Potůčková, citují Seznam Zprávy.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák uvedl, že léto poskytne příležitost k opravám chyb a zmírnění stížností uživatelů systému. Dodal, že na vládní úrovni se implementace digitálního řízení zatím neřešila. S kritikou by dle jeho názoru měla přijít spíše opozice. „Ať je to jakkoli, od toho, aby o každém kroku vlády prohlásila, že je to katastrofa, je tady opozice,“ shrnul Dvořák. Hnutí STAN podle něj nechce oslabovat svého koaličního partnera, ačkoli kritika je částečně oprávněná, jak přiznal místopředseda STAN Lukáš Vlček.

„Nebudu teď ale dělat chytrého, co (Bartoš) dělat měl, nebo neměl. Důležité je, aby systém ve velmi brzké době fungoval,“ dodal Vlček.

Eliška Olšáková, místopředsedkyně sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, zdůraznila, že nové systémy často přinášejí počáteční problémy. „Byla jsem na matrice v době, kdy se zaváděly elektronické knihy, to bylo roku 2006. A vím, že to bylo taky velmi složité pro všechny matriky. Ještě navíc jsme neměli jednotný systém a každá matrika si kupovala svůj software od nějaké firmy, která to dodávala,“ popsala svou osobní zkušenost s implementací nových systémů.

Někteří politici mimo záznam připustili, že Bartoš reagoval podrážděně na kritiku, což může být dalším důvodem nespokojenosti. „Neudělali to dobře a myslím, že by měli přidat výrazně. Vím, že když na to byly dotazy v Poslanecké sněmovně, tak byl Ivan Bartoš až, řekl bych, velmi startovací, když někdo měl nějakou kritiku,“ uvedl jeden ze zákonodárců z ODS.

Bartoš sám přiznal, že přechod na digitální systém stavebního řízení je náročný, ale věří, že se problémy podaří postupně vyřešit. Uvedl, že přes nový portál bylo podáno 2700 žádostí a že úředníci pracují na jejich vyřízení. Ministerstvo se aktuálně snaží odpovídat na dotazy, jež dostává. „Od začátku zřízení toho systému jsme obdrželi asi 1400 telefonátů, přicházejí e-maily od jednotlivých úřadů. Nemá smysl asi každému odpovídat velmi specificky, snažíme se vždycky odpovědět najednou určité skupině lidí, která poptává nějaké informace,“ vysvětlil Bartoš.

Problémy se vrší a firma Vita software, která dodávala systém stavebního řízení většině stavebních úřadů v Česku, požaduje po ministerstvu 360 milionů korun za převedení starých dat. Firma požaduje 600 tisíc korun za každý jednotlivý úřad. „Chtěli 600 tisíc korun za každý převedený stavební úřad. To je nesmyslná částka,“ řekl pro HN.cz ředitel odboru digitalizace a informačních systémů resortu Petr Klán. 

Ministerstvo pro místní rozvoj tvrdí, že tato data nepotřebuje a plánuje je získat bez účasti Vita software. Ministerstvo navíc argumentuje, že na migraci dat není v rámci Národního plánu obnovy (NPO) vyčleněn rozpočet a že tato data nepotřebuje, protože se po novele stavebního zákona upustilo od plánu rušit lokální stavební úřady a vytvářet Nejvyšší stavební úřad.

„Je pravda, že se s tím původně počítalo, protože se měly rušit stavební úřady v území a měl vzniknout Nejvyšší stavební úřad, v takovém případě by skutečně bylo nutné data z lokálních agendových systémů převést do nového centrálního. Protože se ale od toho po novele nového stavebního zákona upustilo, není potřeba data převádět. Jejich migrace je bezpředmětná,“ uvedl pro Blesk vedoucí oddělení komunikace Petr Waleczko.