O přímé volbě prezidenta se v České republice mluví od roku 1989. Jako první přišli s návrhem přímé volby hlavy státu ještě komunisté, kteří doufali, že za pomoci přímé volby zabrání zvolení Václava Havla prezidentem. Politici stále slibují, že přímou volbu prezidenta zavedou, ale potřebují k tomu ústavní většinu a tu rýsující se pravicová koalice naplní pouze za pomoci opozičních stran.

Benda: Zásadní neshody vždy panovaly ve způsobu volby

Poslanec ODS Marek Benda v České televizi prohlásil, že sám za sebe s přímou volbou prezidenta nesouhlasí. „Přímá volba prezidenta není nejchytřejší," řekl doslova Benda.  V pořadu Události, komentáře se představitelé stran předháněli především v tom, kdo přišel s přímou volbou prezidenta jako první. Benda také opakovaně připomínal, že největší rozpory vždy panovaly v otázce způsobu volby prezidenta.

Kysela: Přímá volba sama o sobě mnoho neřeší

Ústavní právník Jan Kysela v pořadu prohlásil, že cesta, kterou politici jdou, je nešťastná. „Nejprve se musíme zamyslet nad tím, kde vidíme slabiny postavení prezidenta, například v otázce rozšíření odpovědnosti prezidenta a jeho odvolatelnosti mimo případ velezrady," prohlásil Kysela. Dodal, že není správné omezit tu debatu jen na to, zda volit prezidenta přímo nebo nepřímo.

„Pokud hledáte sjednotitele společnosti, tak jednokolová volba není úplně šťastná," pokračoval v úvahách Kysela. Nejpoužívanějším systémem, s pomocí něhož lze dosáhnout společenského konsenzu je dvoukolová volba.

Kysela také vyvrátil obavu vznesenou moderátorem, totiž otázku, zda se v případě přímé volby prezidentem nestane nějaký populista? V této věci bude důležité stanovit, kdo může jednotlivé kandidáty navrhovat. Pokud se právo navrhovat kandidáty vymezí například jen Senátu, možnost zvolení populisty prezidentem bude výrazně omezena, uzavřel Kysela.

Související:
Schwarzenberg: Přímá volba prezidenta? To by byl otevřený boj

Foto: Hans Štembera