„A to je ještě relativně optimistický odhad,“ vyjadřuje se Münich k číslům a vysvětluje, že se jedná o ztrátu budoucí produktivity, tedy o osobní soukromé výnosy z budoucí práce daných žáků. Podle něj dopad je dlouhodobý. „Je tam i řada neekonomických faktorů,“ doplňuje. A zdůrazňuje, že distanční výuka nemůže nahradit klasickou výuku. Žáci se podle něj naučí o polovinu méně, pro některé to dokonce je, jako kdyby nechodili vůbec do školy.

„Čistě jen na vzdělání jsou ztráty opravdu veliké,“ hodnotí dle výsledků zahraničních studií. „Podmínek, aby distanční výuka fungovala, je celá řada a musí být splněné všechny najednou, a to je dost obtížné,“ hodnotí neefektivitu distanční výuky ekonom. Samozřejmě uznává, že dopady nelze generalizovat, někdy budou velké, někde jen zanedbatelné. Záviset bude na individuálním žákovi, na typu školy a na dalších faktorech. Münich proto zdůrazňuje, že se jedná o průměr.

Rovněž připouští, že kdyby se školy udržely otevřené a na scéně by byla prezenční výuka, ale poznamenaná pandemií a všemi vládními opatřeními, také by to nebyl optimální scénář. Řada tříd, škol by byla v karanténě, byla by výraznější absence, panoval by stres z nákazy a další faktory. „I v tomto případě by byla prezenční výuka méně efektivní než ta klasická,“ hodnotí.

A současně přiznává, že i pozitiva se určitě najdou. „Když hodíte někoho do vody a neutopí se, tak to pomůže,“ odpovídá na názor, že distanční výuka vede žáky také k novým dovednostem, jako například k samostatnosti, k zodpovědnosti a dalším. „Určitě nějaké pozitivní přínosy budou,“ připouští, ale jedním dechem dodává, že nevýhod je zajisté mnohem více. Co se týká selekce nejvíce zasažených věkových ročníků, domnívá se, že nejhorší dopady jsou pro nižší věkové kategorie.

Ekonom zavření škol řadí mezi jedny z nejnákladnějších z plejády protiepidemických opatření. Za levnější považuje důsledné trasování, call centra, což se mělo zahájit již od března. Podle něj varování o příchodu nového koronaviru i na naše území tu byla zřetelná.

Došlo i na debatu nad dopady distanční výuky ve smyslu prohlubování nerovnosti mezi žáky. „Aktuální data na skutečné dopady nemáme. Druhotné údaje zprávy České školské inspekce vyčíslují překážky v distantní výuce,“ uvádí s tím, že se ukazuje, že tam, kde děti neměly zázemí před pandemií, se problémy ještě prohloubily.

Co se týká nejvíce zasažených směrů vzdělávání, není jednoznačný. „Je to těžké,“ hodnotí a obecně dodává, že v rámci čtenářské gramotnosti jsou dopady menší než v matematice.

Pozitivně hodnotí návrhy na doučování během školního roku. „Je to určitě nástroj,“ připomíná, že důležité je žáky identifikovat, aby se nejednalo o celé školy či třídy. Vynaložené peníze navíc se podle něj proto vyplatí. Na stůl byla položena i možnost opakování ročníku. „Dokážu si představit i toto řešení,“ uzavřel ekonom Daniel Münich.