„V poslední době se více sledují meteorologické ukazatele než finanční. Hrozí stoletá voda, a s ní přichází otázky, jak to ‚pomůže‘ ekonomice. Ano, slyšíte dobře – ‚pomůže‘. Tento mýtus však vychází z hlubokého nepochopení ekonomických principů,“ říká Šichtařová v komentáři zveřejněném na Echo24.cz. Odkazuje přitom na známý ekonomický koncept, takzvaný efekt rozbitého okna, který poprvé popsal francouzský ekonom Frédéric Bastiat.

Efekt rozbitého okna ukazuje, jak klamavé může být vnímání přínosu vynucených investic. Příklad rozbitého okna v obchodě, kdy majitel musí zaplatit za jeho opravu, se na první pohled může jevit jako přínos pro ekonomiku, protože sklenář dostane práci a peníze, které může dále utratit. „Jenže pokud by k rozbití okna nedošlo, mohl by obchodník tyto peníze investovat do něčeho, co by skutečně zlepšilo jeho podnikání,“ vysvětluje Šichtařová. Zásadní je, že tyto náklady nevytvářejí nové hodnoty, ale pouze obnovují předchozí stav.

Podobný princip platí i v případě přírodních katastrof, jako jsou povodně. HDP může po takových událostech růst díky rekonstrukčním pracím a investicím do obnovy infrastruktury, ale podle Šichtařové tento růst neodráží skutečný ekonomický přínos. „Škody způsobené pohromami vedou pouze k obnově zničeného, nikoliv k vytváření nových hodnot. HDP zahrnuje veškerou ekonomickou aktivitu, včetně výdajů na opravy a náhrady poškozeného majetku, což zkresluje skutečný stav ekonomiky,“ dodává.

Šichtařová zdůrazňuje, že růst HDP v tomto případě není synonymem pro zvyšující se blahobyt. „Vládní představitelé se pak často chlubí ‚růstem‘, aniž by vzali v úvahu, že jde o náklady na obnovu, nikoliv o nové produktivní investice,“ varuje.

Kromě přírodních katastrof varuje Šichtařová i před dalšími vynucenými investicemi, které mohou zkreslit ekonomické ukazatele – například investicemi do obnovitelných zdrojů energie či plnění ESG standardů. Podle ní mohou tyto náklady vést ke krátkodobému růstu HDP, ale neznamenají skutečné zlepšení životní úrovně.

„Současný růst české ekonomiky je iluzorní. Likvidujeme stabilní zdroje energie a investujeme do vynucených opatření, která nevytvářejí skutečné hodnoty. Tím, že spotřebováváme zdroje na nápravu chyb a škod, nikoliv na rozvoj, se naše prosperita ve skutečnosti nezvyšuje,“ uzavírá Šichtařová.