„Určité jevy, které byly dříve považovány za negativní, jsou dnes pokrytecky přecházeny,“ posteskl si spisovatel. Narážel prý především na výchovu dětí. Děti podle jeho názoru dnes vyrůstají bez autorit, včetně autority rodičovské. Výchova je prý dnes hodně volná a lidé si dovolují něco, co by si dřív nedovolili, bez ohledu na uprchlickou krizi. „V době politické korektnosti zmizely takové ty zábrany k dělání věcí, které se nedělají,“ podotkl Frýbort s tím, že v této věci nejde ani tak o migraci, že jinak se chovají i rodilí Němci.

Poukázal také na to, že těsně po druhé světové válce Německo přijalo na 12,5 milionu uprchlíků. Současná situace je jiná. Uprchlíků je mnohonásobně méně, ale dnešní uprchlíky je podle Frýborta mnohem složitější integrovat do společnosti. Už proto, že muslimové věří, že řadu věcí nečiní o své vůli a ve skutečnosti jim vede ruku Alláh. Když hodí kamenem, věří, že jim ruku vedl Alláh.

Zdůraznil však také, že v Německu by příliš neuspěl politik, který by volal po uzavření hranic. „V Německu společnost moc neschvaluje rázná opatření, velké seky. To budí určitou nedůvěru. Jistě, ‚grenzen dichtmachen‘, to bylo heslo, ‚utěsnit hranice‘. Ale k tomu se většina nepřipojí. To by byl příliš náhlý, tvrdý zásah a v Německu je averze proti příliš rázným opatřením, protože je v dobré paměti, co z toho povstalo,“ zdůraznil spisovatel.

• Celý rozhovor naleznete zde

Osobně prý dlouhá léta patřil mezi voliče CDU Angely Merkelové, ale dnes tuto stranu nevolí, právě kvůli Merkelové. Nelíbí se mu, jaký předvedla kancléřka kotrmelec ve věci jaderné energie, od které se chce kancléřka odklonit. Frýbort to v žádném případě nepovažuje za dobrý nápad. „Takže dokud v čele CDU stojí ona, tak tu stranu nevolím,“ zdůraznil.

Německo je dnes podle jeho názoru v pohybu. Platí to především pro chudší Němce, kteří dříve volili sociální demokracii, ale dnes dává řada z nich přednost Alternativě pro Německo (AfD). Očekává, že se zradikalizují i další části německé společnosti. „Já bych spíš myslel, že dojde k radikalizaci. Pravděpodobně se posune těžiště debaty od sociálních otázek k otázkám existenčním. To znamená otázku: budou ještě naše děti a vnuci žít v západní společnosti, nebo ne?“ položil otázku. Osobně si prý netroufá věštit, jen by si dovolil říci, že s tlakem roste protitlak.

„Řekl bych, že asi dojde k radikalizaci u domácího obyvatelstva. Ovšem v Německu to asi nenabude takových forem jako v jiných zemích, a to proto, že v Německu panuje pocit zahanbení. Bohužel musí nastat průšvih, aby došlo k poučení. To asi jinak nebude. Někde něco psát nebo k něčemu nabádat, není mnoho platné, ale když se dostaví učitel průšvih, dojde ke katarzi, aspoň částečné,“ vyjádřil svůj názor.