Z pohledu nezávislých expertů, ale i mnoha vlád není problém v samotném boji proti pašování cigaret. Kontroverzním se spíše zdá samotná zastřešující organizace – WHO. Její kapacity ani odborné zázemí se nezdají být dostatečnou garancí pro to, aby bylo možné rostoucí problémy s nelegálním obchodem s tabákem řešit.

Oproti dalším mezinárodním organizacím, jako jsou Světová celní organizace či Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, nemá WHO zkušenosti ani zdroje pro takovou činnost. Nezákonná výroba, pašování a s tím spojené praní špinavých peněz jsou problémy, u nichž mnohé státy nutně potřebují technickou asistenci i výcvik pro vlastní daňové a policejní složky.

Pašování je celosvětový problém

Nezákonný obchod s tabákovými výrobky je vážnou výzvou. Nejde jen o významné výpadky ve výběru daní, které postihují bohaté i chudé země. Tento druh kriminality vyžaduje velké kapacity a mezinárodní sítě, které zajistí výrobu, převoz i prodej. Jak uvádí např. loňská zpráva amerického ministerstva zahraničí, „ilegální obchod podporuje mezinárodní organizovaný zločin, korupci i terorismus. Pašování cigaret přináší významné příjmy ilegálním organizacím, pro něž zároveň nepřináší takové riziko, jaké představují drogy či obchod s lidmi.“

Problémy s propojením pašeráků a financováním radikálních skupin se objevují i v Evropě. Novináři z bavorského veřejnoprávního rozhlasu v srpnu tohoto roku popsali případ, kdy ilegální obchodní trasa pro cigarety z Dubaje zahrnovala i osoby podezřelé z napojení na ISIS. Úřad státního žalobce věc odmítl komentovat, příklady z dalších zemí včetně Španělska a Francie ale na podobná napojení rovněž poukazují.

Česká republika též čelí problémům s ilegálním obchodem, v porovnání se sousedními státy i celoevropským průměrem je však situace daleko lepší. Podle analýzy poradenské firmy KPMG má ČR díky aktivní roli Celní správy jednu z nejnižších úrovní podílu ilegálních tabákových výrobků v celé Evropě. Za rok 2015 jde odhadem o zhruba 3 % trhu, což je v porovnání s průměrem EU (cca 10 %) vynikající výsledek.

Mezinárodní spolupráce je potřebná

Světová zdravotnická organizace, která skrze FCTC a již zmíněný protokol usiluje o posílení boje proti ilegálnímu obchodu, má problém zejména v otázce mezinárodní a meziorganizační spolupráci. Experti poukazují právě na to, že protokol není dostatečně napojen na dosavadní celní, policejní a trestní systém. Při jednání o jeho vzniku v roce 2012 v Soulu trval sekretariát WHO i na tom, že se jednání nesmějí zúčastnit zástupci Interpolu.

Druhým problémem, který blokuje roli WHO v otázce boje proti pašování, je přístup k daním. Podle závěrů FCTC je vysoké zdanění (a tedy i vysoká cena) cigaret nástrojem na boj proti kouření. Celníci a policisté ale dodávají, že čím je větší rozdíl v ceně mezi legálním a pašovaným tabákovým výrobkem, tím se stává pro daný trh atraktivnější. Příklad Norska, země s nejvyšší cenou cigaret v Evropě, je zřejmý – podíl ilegálních produktů přesahuje podle KPMG 28 % celkové spotřeby.

Rozpory ohledně Protokolu o nezákonném obchodu tak budou pravděpodobně řešeny i na listopadové 7. konferenci FCTC v indickém Dillí. Protože lze předpokládat, že se k němu 40 zemí nepřipojí, WHO bude muset v této věci zvolit jiný přístup.