Pořadu prozradil, že příkaz k vyhazovu přišel na jeho univerzitu takzvaně shora. Není si proto jistý, zda by se kvůli tomu měl soudit s vlastní univerzitou. 

„Hlavní cíl byl varovat naši společnost před nebezpečím, které představuje anexe Krymu,“ vysvětlil v OVM. Udával příklad nacistického Německa, které rovněž začínalo s nenásilnou anexí cizích území.

Odjezd z Ruska by bylo jako zběhnutí vojáka. Bojujeme za zachování míru

Zubov odmítl, že by nyní přijal některou z pracovních nabídek ze zahraničí. „Když se rozhoduje o osudu Ruska a v Moskvě se možná rozhoduje o osudu Evropy, tak musím zůstat. Odjezd z Ruska by bylo něco jako zběhnutí vojáka. Ten musí být na frontové linii. Bojujeme slovem. Bojujeme za to, aby byl uchován mír v Evropě a mezi národy Ruska a Ukrajiny,“ zdůraznil.

V Otázkách Václava Moravce přirovnal zveřejnění článku k experimentu. „Kdybych to udělal dřív, tak by mě nejspíš nejenom vyhodili z práce, ale i strčili do lágru. Ale uběhlo mnoho času. Ústava zajišťuje různorodost názorů. Já jsem učinil experiment a dopadlo to, jak to dopadlo. Následuje další etapa experimentu,“ uvedl. Teď se Zubov zaměří na to, zda se dokáže uživit v zemi, ve které se stal režimu nepohodlnou osobou. 

Zabrání Krymu může rozbořit celý systém smluv a zásad, které vznikly po druhé světové válce

Prezident Putin je podle Zubova člověk s myšlením sovětského typu. Zradilo ho ale údajně myšlení pragmatické. „Po roce 1945 si žádná západní země nepřipojila ani čtvereční kilometr žádné země. Je to na hranici rozboření celého systému smluv a zásad, které se vytvořily po druhé světové válce.
U nás se říká, že ať se stane, co chce, hlavně ať není válka. A každé dítě snad chápe, že obsazení cizího území je válka. Možná ne hned, ani před druhou světovou válkou se hned nebojovalo,“ varoval ruský historik.