Dokument nazvaný Doporučení pro budoucí českou strategii proti systematickým dezinformačním operacím cizích mocností vyšel v rámci programu Kremlin Watch, který má na svědomí think-tank Evropské hodnoty. Jeho hlavní náplní je vyhledávat kremelskou propagandu a dezinformace a nacházet způsoby, jak s nimi úspěšně bojovat.

Základní předpoklad celého dokumentu je, že Ruská federace je agresor, který na našem území vede nebezpečnou dezinformační válku, jež může do budoucna zcela přetvořit politickou realitu České republiky. V dokumentu se dále píše, že právě Česká republika je slabým článkem Evropy, jelikož jsou její občané náchylní důvěřovat dezinformacím. Také však zcela jasně udává, jaké jsou zájmy země.

„V českém veřejném prostoru se týdně pohybují desítky dezinformací, které vytrvale snižují důvěru občanů k demokratickým institucím i k jakýmkoliv seriózním zdrojům informací. Většina z nich stojí na primitivním sdělení – Západ a jeho představitelé se chovají špatně, Rusko dobře nebo alespoň podobně nedokonale. Definicí dezinformace je, že stojí na nepravdivém popisu reality a snaze oklamat diváka,“ stanovily Evropské hodnoty svoje východiska a terminologii.

Zpráva zmiňuje i možné následky, kterými Česká republika bude procházet v případě, že nezačne proti kremelským dezinformacím bojovat. „Veřejnoprávní média mohou být soustředěným politickým tlakem částečně umlčena a zestátněna, v důsledku čehož mohou přestat plnit svou dosavadní roli jedněch z nejlépe vybavených a aktivních epicenter svobodné žurnalistiky,“ uvádí dokument.

Celá zpráva zde.

„Sledování a čelení vlivu Ruské federace (a dezinformační kampaně jako jedné z jeho součástí) musí být vládou zadáno jako zásadní priorita pro ministerstvo vnitra, obrany a zahraničí a české zpravodajské služby a ozbrojené síly,“ tvrdí zpráva, přičemž dodává, že boj s propagandou lze vést skrze vzdělávání populace v mediální gramotnosti, což by mělo mít na starosti ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Ukázka z dokumentu Evropských hodnot:

Varuje také již před vlivy, které na území ČR působí a mohly by dále zesílit. „V českojazyčném prostoru existují desítky webů pravidelně publikujících dezinformace s prokremelským akcentem,“ píše se ve zprávě s tím, že pokud takový web existuje, „měl by být považován za zaujatý a ztratit důvěryhodnost. Lež není alternativní názor.“

Ve zprávě je také přítomen apel na svobodu slova, Evropské hodnoty s ní však pracují pouze jako s funkčním nástrojem, nikoli jako s platnou hodnotou. Novinářské cechy by podle nich měly vzdělávat svoje členy v tom, jak rozlišit dezinformaci, a také by měly být schopné ukázat na ty, kteří tak cíleně nečiní. „Takové osoby by měly být profesní novinářskou komunitou veřejně označeny za ty, které se za statut novináře jen skrývají. Autoregulace daného odvětví by měla být přirozenou reakcí, pokud daní jednotlivci systematicky porušují (byť často nepsaná) pravidla novinářské etiky.“