„Pokud člověk v Británii žije, velmi rychle pozná, že to je ostrov, kulturně, mentálně,“ podotkl politolog Petr Kopecký s tím, že Británie měla k EU od jejího samého počátku velmi rezervovaný vztah, a tak referendum není žádné překvapení.

Cameron podle zpravodaje Jiřího Hoška těžce podcenil, že z referenda se může stát obyčejný „plebiscit“ o migraci. „To je zřejmě tím, že to mnohé Brity opravdu trápí,“ řekl komentátor Milan Slezák a dodal, že si mnozí Britové neuvědomují, že migranti více do rozpočtu přivedou, než si sami vezmou. „Ale znovu říkám, to jsou čísla, která zejména ti lidé, kteří tvrdí, že Británie musí vystoupit z EU, neradi slyší.“ Navíc mnohdy zastávají práce, do kterým se Britům zkrátka nechce.

Stoupenci setrvání v EU však neumějí opravdové argumenty pro setrvání prodat veřejnosti, a tudíž nad nimi vyhrávají populisté, jako je Nigel Farage, a oportunisté jako Boris Johnson.

Nejhlasitější bojovník za odchod z EU Boris Johnson udělal z argumentů Nigela Farage a UKIP běžný mainstream, a dokázal tak zcela udusit snahy stoupenců EU. Podle Hoška je přitom jedním z největších populistů sám David Cameron, který na něm postavil svou volební kampaň. „Straší tím, že by na kontinentu mohla vypuknout málem třetí světová válka,“ dodal.

„Víte, já jsem trošku ve fázi, kdy nevím, jak správně měřit míru populismu jednotlivých politiků,“ prohlásil ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček s tím, že Cameron v kampani doslova „bojuje o přežití“. „Boris Johnson je neuvěřitelně kreativní, dokázal ze sebe udělat ikonu toho, co je absolutní Brit, a přitom zatajit, že polovina jeho rodiny je z Turecka,“ dodal.

Boris Johnson má podle zúčastněných v plánu stát se premiérem Británie a jediný, kdo by mu teoreticky mohl oponovat, by byla současná ministryně vnitra Theresa Mayová. Johnson je však pod palbou kritiky z vlastní strany za to, že štěpí společnost, a možná by se mu tak snažili všemi možnými způsoby zabránit v kandidatuře.

„Pan prezident věří, že k němu nedojde, protože jsou docela dobré ekonomické důvody, proč by k němu Británie sáhnout neměla,“ řekl Kmoníček o Brexitu a dodal, že po něm by Velká Briánie přestala být velkou, jelikož by se možná pokusilo od ní odpojit Skotsko. Pokud by k Brexitu však došlo, Británie je podle Kmoníčka natolik propojená s EU, že by stejně trvalo několik let, než by se vztahy rozpletly.

„Jak mi řekl včera jeden vysoce postavený diplomat, teď už nezbývá, než jen čekat a modlit se,“ řekl zpravodaj Českého rozhlasu Ondřej Houska, který je právě v Bruselu. „Evropská unie bude silnější s Brity a Británie v rámci Evropské unie,“ konstatoval s tím, že je „to prostě pravda“.

Celý pořad zde.

„Všechny problémy, které Británie v této chvíli řeší, jsou řešitelnější v Evropské unii než mimo ni,“ podotkl Kmoníček.

Francouzi si podle politologa Jacquese Rupnika přejí, aby Británie setrvala v EU. Pokud by k Brexitu došlo, tak se tamní společnost dělí na dva proudy. Jedni tvrdí, že je to „hlavně škoda pro Brity“, druzí pak myslí, že je to zkrátka nový začátek pro EU. „Já si myslím, že ten politický dopad je nejdůležitější. Všichni mluví jen o ekonomice,“ podotkl Rupnik s tím, že nikdo vůbec nemluví o politických dopadech Brexitu. Žádná země není dnes podle něj schopná vypořádat se se svými problémy sama.

„Dovedeme si představit svrchovanost Slovenska, Slovinska, České republiky, každý si postaví svůj plot a bude se snažit řešit problémy po svém?“ namítl s tím, že Commonwealth je už přežitý a Austrálie ani Kanada Britům nepomohou, protože už na svou bývalou koloniální říši nemají jak navázat.

„Velká Británie není tak velká, jak by ráda velká byla, a je větší o svůj zvláštní vztah s USA, ale pro USA je Británie zajímavější v EU,“ dodal Kmoníček.

„Je pravda, že Rusko nemá rádo silnou Evropu, takže když vidí Evropu, která je třeba schopná se dohodnout na sankcích ... tak to se Rusku nelíbí. Takže dělají všechno, aby podpořili odstřeďující tendence,“ řekl Rupnik, podle kterého by Rusku podporujícímu extrémní strany Brexit přišel vhod.

„Pokud by odešla Británie z Evropské unie, jestliže by se potom rozpadla Británie, tak je to proces, který potom bude pokračovat,“ dodal Slezák. Podle Kmoníčka přitom rozhodně není v národním zájmu, aby po Brexitu pokračovala užší integrace, a vzniklo tak tvrdé jádro EU. „Evropská unie by měla pochopit, že tohle je budíček.“